KOŤOVÁ, M. Monitorování dechu během terapie pacientů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Studentka se ve své práci věnovala fyziologii dýchání a zaměřila se na jeho měření. Seznámila se s dostupnými vyšetřovacími metodami, které se dnes používají. Dále se seznámila se dvěma systémy, které byly navrženy pro kontinuální sledování dýchání a to v oblasti hrudníku a břicha. Jeden systém, který využívá tlakové snímače a spirometr studentka realizovala v prostředí LabView. Druhý systém si pro měření vypůjčila na Ústavu automatizace. Systémy využila pro snímání dechu podle vlastního navrženého měřicího protokolu u skupiny dobrovolníků. Nad rámec práce ještě zorganizovala měření CAVI indexu na klinice rehabilitace v nemocnici u svaté Anny, který vypovídá o poddajnosti tepen a s dýcháním úzce souvisí. Zpracování dat studentka provedla v prostředí Matlab a statisticky data vyhodnotila v programu Statistika. Ve své práci studentka prokázala schopnost pracovat na zadaném tématu, pracovat s několika různými programovacími prostředky a vyhodnotit výsledky měření. Jelikož však nebylo možné realizovat všechna měření podle původních představ, předložená práce je menšího rozsahu. Zadání však bylo ve všech bodech splněno. Studentka pracovala na tématu velmi svědomitě a samostatně. Předložená práce vypovídá o inženýrských schopnostech studentky. Práci hodnotím jako velmi dobrou B/85.
Studentka ve své práci popisuje měření pomocí PMD kamery a pomocí tlakových pásů experimentálního systému vyvinutého na UAMT. Výsledky měření s tlakovými pásy pak zobrazuje a porovnává s klasickou spirometrií. V další části práce pak zobrazuje výsledky měření CAVI a porovnává je v rámci skupin kuřáků a nekuřáku. Členění práce má podle generovaného obsahu logickou strukturu, ale při čtení práce jsou některé bloky umístěny nevhodně. V práci je například nejprve popsán postup měření a až následně princip metody. To by bylo vhodnější uvést do části „vyšetřovací metody“, případně „Experimentální metody“. Také některé další části práce by zasloužili více rozvést do vlastní kapitoly (struktura výstupních dat systému PMD). Lepší organizace jednotlivých částí do tematických celků, by značně zvýšila její čitelnost a přehlednost. V práci jsou zmíněny dvě experimentální metody, bohužel ani u jedné z nich neproběhla kalibrace či srovnání s reálnými hodnotami. U kamery PMD je uvedena přesnost +/-1cm na 5m, ale jaká je přesnost ve vzdálenosti pacient-kamera? Toto měření by jistě šlo snadno provést. V kapitole 4.3.1 studentka aproximuje plochu dechové křivky rovnoramenným trojúhelníkem, což by mohlo být provedeno buď trojúhelníkem obecným, nebo integrací plochy pod křivkou. Ve srovnání na straně 29 studentka porovnává hrudní a břišní dýchání u smíšené skupiny mužů a žen, kterou dělí na sportovce a nesportovce. Na straně 27 však studentka zmiňuje výsledek, že ženy dýchají více do hrudní části a muži více do břišní části. Vzhledem k malému počtu osob by však pravděpodobně nebylo možné rozdělit skupinu navíc na ženy/muže sportovce a muže nesportovce. Na straně 34 studentka srovnává hodnoty spirometrie s hodnotami měřenými z pásu. Jelikož je měření z pásů rozdělené na hrudní a břišní, nelze hlubší souvislost ve srovnání nalézt. V tomto případě by bylo lepší vypočítat parametr, který slučuje hodnoty z obou pásů do jedné výsledné, porovnatelné se spirometrií. Porovnání se spirometrií by bylo ještě popisnější u měření PMD kamerou, kde bohužel provedeno není. Na straně 39 není objasněné, jak byli vybráni jedinci pro srovnání. Měření CAVI srovnává především skupinu kuřáků a nekuřáku, kde vzhledem k malé variabilitě skupiny můžeme dobře posuzovat vliv kouření. V práci však není popsán důvod měření CAVI, ani vazba s měřením dechu. V zadání práce o CAVI není zmínka. Velkým nedostatkem celé práce je malý rozsah samotného textu, který je ukončen závěrem na straně 43. I přesto zmíněné je však nutné zohlednit velké množství příloh a srovnání statistických dat, které do stran textu nejsou počítány. Téma práce záviselo na spolupráci s UAMT a uvolnění experimentálních prototypů a s nemocnicí u Sv. Anny, proto předpokládám, že uvolnění přístrojů bylo obtížné a některá měření nebylo možné opakovat či rozšířit. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 65484