CESNEK, Ľ. Využití metod termické analýzy pro studium pojivového systému sol-gel pro keramické materiály [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Švec, Jiří

Diplomová práce Bc. Ľuboše Cesneka se zabývá studiem pojivového systému koloidního oxidu křemičitého a jeho charakterizaci především pomocí metod termické analýzy, ale i dalších doplňujících metod. Koloidní oxid křemičitý a sol-gel metoda je již poměrně dosti probádaná, ale literatura se většinou zabývá syntézou koloidních částic a tím řízením jejich gelace a dalších vlastností. Nicméně v průmyslu žárobetonů nachází využití i komerčně připravené a stabilizované soly, pro než ale schází dobrá teoretická základna poznatků a často nejsou tyto soly samotnám pojivem v tomto systému, ale slouží pouze k úpravě reologie nebo podpoření vysokoteplotních reakíc jako je mulitizace. V teoretické části se autor zabývá po vzorku dostupné literatury k tématu poměrně obšírně přípravou a vlastnostmi koloidních oxidů křemičitých, dále pak jejich destabilizací a gelací, stárnutím gelů, jejich sušením a i vysokoteplotním procesy jejich výpau. Oblast současného poznání aplikace těchto materiálů v komerční výrobě žáromateriálů by pravda mohla být podrobnější, nicméně cílem práce není příprava žáromateriálu jako finálního výrobku. Experimentální část obsahuje širokou paletu analytických metod včetně konrkténích popisů jejich aplikace na připravené vzorky. Samotný postup a plán experimetnů je velmi stručný, ale pro jakýsi prvotní popis chování pojivové fíze dostatečná, jen možná ne zcela konrkténě formulovaný. Výslekdová část se zpočátku zabývá výsledky leboratorních zkoušek gelací a poté přesnou charakterizací gelace pomocí reometru. Bohužel, jak student v rešerši dokládá, samotný proces gelace nelze studovat termickými analýzamim, neboť se tepelně významně neprojevuje. Ovšem proces dosušení fyzikálně vázané zbytkové vody a procesy vysokoteplotnícho zpracování tohoto pojiva popisují termické analýzy velice dobře, nicméně vyžadují doplnění analýzou chemické a fázového složení vzorků tohoto pojiva vypálených na tepoty vybrané právě na základě termickách analýz i literární rešerše. Chování mikrostruktury pojiva v modelové směsi s přebytkem jemné aluminy, které zde slouží spíše jako ostřivo, je studováno pomocí elektronové mikroskopie. Tyto výsledky přináší zajímavé poznatky a především inspiraci pro řešení těchto procesů v kompletní žárobetonové směsi, která bude obsahovat další prekurzory pro vznik mullitu. Jazykové zpracování práce je obstojné, byť slovenštinu není vedoucí schopen posuzovat. Graficky je práce handicapována stářím zdrojů některých základních obrázkůl a schémat v teoretické části. Závěr stručně shrnuje provedené experimenty a vystihu jejich podstatní výsledky. Obecně práce poskytuje celou řadu informací významných pro další výzkum a poměrně jasně tak i udává jeho směr v oblasti komerčního křemičitého solu jako pojivovoého systému pro žárobetony. Práci studenta v laboratoři i jeho přístup ke konzultacím s vedoucím i kolegy u analytických přístrojů lze hodnotit více než kladně, jen s počátekm zpracování rešerše se bojovalo. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Másilko, Jiří

Diplomová práce Bc. L’uboše Cesneka se zabývá využitím metod termické analýzy pro studium pojivového systému sol-gel pro výrobu keramických materiálů. Cílem bylo ověřit dostupné techniky pro popis probíhajících dějů v křemičitého solu během gelace, sušení a následném výpalu. Práce je klasicky členěna do jednotlivých kapitol, na které navazuje závěr se stručným shrnutím dosažených výsledků. Literární rešerše je v některých bodech až příliš zdlouhavá (například kapitola o křemíku) a je v ní využito pouze minimum grafických podkladů s mizernou kvalitou. Otázka týkající se využití křemičitého solu v průmyslu je zodpovězena až na konci teoretické části, a to pouze okrajově. Přitom je právě toto nosné téma celé práce. Navíc je celá práce doprovázena gramatickými a typografickými chybami, což velmi snižuje její kvalitu. Navržený experiment je velmi stroze popsán a dost zde postrádám jakékoli rozvržení po sobě jdoucích experimentů nebo alespoň nějaký plán, čeho chci dosáhnout. Dosažené výsledky jsou poměrně dobře popsány, i když i zde se vyskytují občas ne zcela přesné formulace. Co mi zde chybí, jsou mechanické vlastnosti vysušených a vypálených vzorků a jejich celková charakterizace. Navíc v práci není uvedena jediná fotografie těchto vzorků. V závěru jsou shrnuty dosažené výsledky a jsou zde porovnávány s jinými pojivovými systémy (hlinitanový cement), popřípadě s křemičitým solem v kombinaci s Al2O3. Byly snad tyto vzorky také připraveny nebo proč jsou zde porovnávány? Práce jako taková splnila požadavky kladené na dané téma, ale nelze ji hodnotit lepší známkou nežli C, tedy dobře.

eVSKP id 138930