JANOUŠEK, J. Výroba dílců technologií mikrotváření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Cíle odpovídají požadavkům zadání. Hodnocení zohledňuje nižší rozsah práce a přístup studenta, který sice přišel na 1. konzultaci už 15.11.2017, ale pak až 16.4.2018.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Bakalářská práce Jiřího Janouška se zabývá problematikou přírůstkového bodového tváření, které se teprve v současné době dostává stále více do podvědomí odborné veřejnosti. Práce je zpracovaná přehledně a v logickém sledu. Je doplněna názornou obrázkovou dokumentací, která umožňuje vytvoření správné představy o principu daného způsobu tváření. Ovšem po obsahové stránce jsou zejména kapitoly týkající se jednotlivých metod poněkud stručné. Vzhledem k tomu, že se touto problematikou zabývá mnoho odborníků po celém světě, existuje velké množství odborných článků, které autor mohl nastudovat a pochytit více z dané problematiky. Postrádám podrobnější vysvětlení samotného procesu tváření a také zmínku o metodách tváření s využitím ohřevu. Na druhou stranu pozitivně hodnotím informace o speciálních strojích vyvinutých pro tento typ tváření. Po stránce stylistické a grafické musím autorovi vytknout opomenutí zrcadlení okrajů u tištěné verze práce, což snižuje komfort čtení. V textu se vyskytuje psaní v 1. osobě, což se u tohoto typu prací již nepoužívá. Obrázky, a to zejména fotografie, jsou příliš tmavé, kvalita obr. 10 je mizivá. V textu se vyskytují překlepy a obr. 3 v úvodu práce není příliš vypovídající pro prvotní seznámení s danou technologií. Co se týká odborné stránky práce, mám následující připomínky. - Str. 11, rov. (1.2), tato rovnice, označovaná jako sinusový zákon či pravidlo pro stanovení skutečné tloušťky stěny, je obecně platná pro smykové tlačení, a to zejména kuželových dílců. Pro bodové tváření neplatí. Zde je nutné do vzorce dosadit namísto sin cosinus daného úhlu. V případě užití sinusového pravidla u bodového tváření pak neplatí tvrzení, že při zvětšujícím se úhlu dochází k většímu ztenčování stěny, jak autor uvádí na str. 12. - Str. 15, přidržovací rám je upevněn pomocí ložisek na vodících sloupech nikoli na podpěrných. - Str. 16, autor uvádí, že u dvoubodové metody se užívá podpěrné desky pro zabránění zkroucení dílce a vytvoření zpětného tahu. Dle mého názoru, u této metody tato deska funguje především pro upnutí plechu a funkce uvedené v předchozí větě zde zastává částečná či úplná matrice. Aby podpěrná deska měla výrazný vliv na proces tváření, měla by přesahovat přes vnitřní okraj přidržovače tak, jak se to běžně používá u jednobodového tváření. Proto i na obr. 17 by měl být tvar této desky jiný. - Str. 22, slovní spojení "stroj jménem SPIF-A" je příliš osobní. V tomto typu práce by bylo vhodnější použit více technický výraz jako např. "stroj nazvaný SPIF-A" nebo "stroj označený jako SPIF-A" anebo zcela jednoduše "stroj SPIF-A". Kromě výše uvedeného, nemám další připomínky. Práce splňuje všechny body zadání, a proto ji doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 109347