JANEBOVÁ, D. Transport léčiv v půdních systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Studentka Denisa Janebová byla postavena před poměrně náročný úkol vyvinout metodu studia migrace léčiv přímo v půdě. Cílem bylo prověřit, zda je takové studium experimentálně schůdné a pokusit se stanovit difuzivitu vybraného léčiva v reálných venkovních podmínkách bez přenášení půdních vzorků do laboratoře (a tedy bez porušení struktury půdy). Studentka se svého úkolu zhostila velmi dobře. Poradila si se všemi čekanými i nečekanými nástrahami a výsledky její práce v něčem i předčily moje očekávání. Hodnotím stupněm výborně / A.

Posudek oponenta

Enev, Vojtěch

Studentka Denisa Janebová se ve své bakalářské práci zabývala transportem vybraného léčiva konkrétně sulfapyridinu přes sloupec půdního vzorku. Na tomto místě musím konstatovat, že se jedná o velmi zajímavé a aktuální téma, pokud si uvědomíme, jaká environmentální rizika jsou spojena s migrací rozličných léčiv v různých přírodních ekosystémech tzn. půda, spodní vody, sladkovodní zdroje atd. Teoretická část této bakalářské práce, která je rozdělena do logicky navazujících subkapitol představuje kvalitně a pečlivě zpracovanou rešerši, která čtenáře seznamuje s půdou a jejími hlavními složkami, ať už máme na mysli, ty organické či anorganické. Dále se autorka věnuje představení vybraných typů léčiv s ohledem na jejich sorpční a biodegradační vlastnosti. V závěrečné teoretické části studentka seznamuje čtenáře s hlavními fyzikálně-chemickými aspekty, které jsou ve své podstatě nosným tématem této BP tzn. transportní procesy vycházející z difuze, metody izolace a detekce vybraných léčiv atd. Tato teoretická část je ukončena subkapitolou současného stavu řešené problematiky, která je přednostně fokusována na vybrané druhy studovaných antibiotik spadajících do skupiny sulfonamidových léčiv. Tuto část BP bych celkově zhodnotil následujícím způsobem: oceňuji především logickou stavbu jednotlivých subkapitol, přehlednost a čtivost textu, aktuálnost a vhodnost použitých literárních zdrojů a dopovídající množství informací, které představují standardní rozsah tohoto typu VŠKP. Dle mého názoru tato část BP svědčí o velmi kvalitní studentčině práci s dostupnou literaturou, i když v případě současného stavu řešené problematiky, bych možná doporučil neomezovat se pouze na daný typ antibiotik, ale pokusil bych se pomyslné nůžky diskutovaných léčiv více rozevřít. V této části bakalářské práce se až na některé výjimky nevyskytují typografické a formální chyby, a proto je text velmi čtivý. Jinými slovy, text teoretické části je volen velmi „úderně“ (neobsahuje balastní a nekonkrétní informace), a tudíž i nezasvěcený čtenář je schopen do této problematiky velmi rychle vstoupit a orientovat se v ní. Náplní experimentální části práce bylo studium difuze resp. difuzního koeficientu vybraného antibiotika v systému půdního sloupce a použitého extrakčního činidla. Dále byly vzorky půdy fyzikálně-chemicky charakterizovány pomocí termogravimetrické a elementární analýzy a rovněž i FTIR spektrometrií. Pro difuzní experimenty byly zvoleny dva typy nanesení vzorku antibiotika, a to metodou filtračního papíru a přímého nadávkování vzorku na povrch půdy. Množství provedených experimentů a použitých experimentálních technik je dle mého názoru plně dostačující. Dále je z provedených experimentů zjevné, že tyto metody přípravy a studia vyžadovaly poměrně velkou časovou náročnost, což hodnotím velmi kladně. Studentka si v diskuzi experimentálních výsledků počíná dobře, kdy se snaží spojit do správných souvislostí výsledky pořízené z odlišných instrumentálních technik. Nicméně bych na tomto místě uvedl pár připomínek: (i) v případě absorpčního pásu při 2630 cm1 by bylo korektnější přiřadit tento absorpční pás vibracím –OH vazeb vytvářejících vodíkové můstky anebo dimerům –COOH skupin; absorpční pás lokalizovaný okolo 1620 cm1 dle mého názoru bude spíše spojen s vlhkostí případně aromáty; absorpční pás při 1420 cm–1 s ohledem na půdní vzorek bude spíše odpovídat specifické absorpcí uhličitanům; ostatní velmi intenzivní pásy 1100–400 cm1 rovněž odpovídají absorpci anorganických sloučenin (jílové částice, křemičitany, uhličitany atd.). Na druhou stranu chápu, že přesné určení absorpčních pásů je poměrně složité a vyžaduje jistou experimentální zkušenost, ale v dnešní době je publikováno mnoho odborných publikací (edukativního charakteru), které jsou zaměřeny na analýzu půd. (ii) z hlediska přehlednosti bych v případě tabulek 2 a 3 volil zaokrouhlení alespoň na dvě desetinná místa. (iii) dále v této práci postrádám uvedení rozměrů stříkaček, a to především jejich délky, aby měl čtenář představu o délce neporušeného půdního profilu pro experimenty. Dále bych v diskuzi výsledků uvítal trochu podrobnější komentáře k dosaženým experimentálním závěrům, kdy se studentka omezuje na pouhé shrnutí získaných experimentálních dat. Na druhou stranu, však musím říci, že celkově je tato část BP napsána čtivě bez jakýchkoliv chyb a nejasností. Bakalářská práce Denisy Janebové splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje jednoznačný přínos v oblasti studia transportních vlastností léčiv v půdním ekosystému a zároveň je velmi dobrým podkladem pro studentčinu další badatelskou činnost. Práci hodnotím stupněm „velmi dobře“ (B).

eVSKP id 139241