KELČA, J. Zpracování signálů pro pomůcky pro nedoslýchavé [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se ve své diplomové práci zabýval problematikou zpracování signálů pro pomůcky pro sluchově postižené. Student se nejprve věnoval fyziologii ucha a patofzyiologickým změnám sluchového ústrojí. V další kapitole se věnoval problematice kochleárních implantátů – konkrétně konstrukčnímu provedení a nastudoval některé dnes používané kódovací stregie. Bohužel podorobnosti o konkrétních kódovacích technikách nejsou výrobci zveřejňovány, proto musel student vycházet z dostupných informací. Vybrané kódovací strategie naprogramoval. V programové aplikaci je možno uměle vytvořit signál simulující patologické změny a na tento aplikovat vybrané kódovací techniky. Účinnost navržených metod student vyhodnotil subjektivně i objektivně. Student pracoval samostatně a pravidelně využíval konzultací. Předložená práce splňuje všechny body zadání. Práci hodnotím stupněm A/92 bodů a doporučuji k obhajobě.
Student se ve své práci měl zabývat metodami používanými pro kódování zvuku v kochleárních implantátech. Předložená práce má 73 stran textu. V teoretické části student velice přehledně a výstižně popisuje jak samotný kochleární implantát a jejich funkci, tak i jednotlivé kódovací strategie. Tuto část hodnotím velice kladně, protože je velice obtížné získat nějaké podrobné informace od samotných výrobců implantátů. V praktické části práce se student zabývá návrhem a tvorbou programu, který simuluje jednotlivé kódovací strategie (ACE, CIS 8, CIS 16, CIS 22). V této části práce spatřuji několik nedostatků. Samotné zpracování jednotlivých strategií je zpracováno dobře, nedostatky jsou spíše ve výstupech programu. Je zřejmé, že vykreslená spektra (Obr. 32, 34 atd.) nemohou mít svislou osu označenou jako „Amplituda“ a v jednotky [dB]. Rovněž není zřejmé, proč jsou spektra vykreslená do 8kHz a spektrogramy (Obr. 33, 35 atd.) jsou vykreslovány až do 20 kHz, když je z nich přímo zřejmé, že původní signál obsahuje složky do 8kHz? Rovněž vyhodnocení jednotlivých strategií na základě prostého odečtu dvou spekter je zvláštní. V práci je to pak nazváno jako „odchylka amplitud“ v jednotkách [dB]. Odchylky vychází v řádech setin až desetin [dB], což je zvláštní pro navržené strategie, kdy dochází k dost silnému zkreslení zvukového signálu. Po formální stránce je práce na dobré úrovní, obsahuje pouze pár drobných chyb. Vytýkám některé hovorové obraty („signál prohnán filtrem“). Jednotlivé poznatky a skutečnosti jsou v práci dobře citovány. Přes zmíněné nedostatky student zadání práce splnil v celém rozsahu.
eVSKP id 84423