JAROŠOVÁ, K. Stanovení laktosy v mléčných výrobcích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Diviš, Pavel

Studentka splnila zadání bakalářské práce. S přístupem studentky k řešení zadaných úkolů jsem byl spokojen. Studentka zpracovala poměrně dobrou literární rešerši k studované problematice. V rámci experimentální části práce studentka prokázala schopnost pracovat v laboratoři, samostatně provádět a vyhodnocovat experimenty. V některých případech bych doporučil větší rozvahu při práci a hlubší zamyšlení se při zpracování získaných dat. S tím souvisí i práce s dostupnou literaturou, která by mohla být u studentky na lepší úrovni. Konzultace studentka využívala v maximální možné míře a s připomínkami vedoucího se snažila vždy co nejvíce a nejúčiněji pracovat. Celkově bakalářskou práci Kateřiny Jarošové hodnotím jako vedoucí známkou B-velmi dobře a doporučuji práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Trenzová, Kristina

Předložená bakalářská práce se věnuje stanovení laktózy v mléčných výrobcích pomocí HPLC-ELSD. Studentka tuto metodu validovala a v rámci praktické části stanovila obsah laktózy v šesti komerčně dostupných vzorcích mlék, včetně vzorků bezlaktózových. Práce je zpracována v rozsahu 37 stran. Teoretická část je přehledná, nicméně místy příliš popisná a postrádá hlubší odborný kontext. Studentka porovnává jednotlivé metody pouze okrajově a nedostatečně zdůvodňuje volbu zvolené metody ani její specifické výhody pro daný typ matrice. Některé informace se v textu opakují. V experimentální části je uveden kalibrační rozsah 250–1000 mg/l, zatímco ve výsledkové části se objevuje výrazně širší rozsah až do 10000 mg/l, bez jasného vysvětlení této změny. Navíc rovnice zobrazená v grafu kalibrační křivky se neshoduje s rovnicí použitou při výpočtu koncentrací, což může působit nejasně. Přiložený chromatogram reálného vzorku vykazuje vyšší míru šumu a nedostatečné oddělení píků, což může negativně ovlivnit přesnost stanovení. Tyto aspekty by si zasloužily podrobnější metodické objasnění. Kapitola výsledků a diskuse představuje nejslabší část práce. Výsledky jsou pouze uvedeny v tabulce bez hlubší interpretace, chybí srovnání s literárními zdroji, výrobci i mezi jednotlivými typy mléka. Diskuse výsledků prakticky zcela chybí a komentáře jsou velmi stručné a převážně popisné. V některých částech práce dochází ke směšování teoretických informací s výsledky, čímž je narušena logická struktura textu. Například v kapitole 4.3.2.1, věnované reprodukovatelnosti, studentka popisuje význam tohoto parametru, ačkoliv jej prakticky neověřila – jedná se tedy spíše o teoretický výklad než o prezentaci vlastních dat. Obdobně kapitola 4.1 („Základní rešerše a její východiska“) patří obsahem spíše do teoretické části, neboť shrnuje literární poznatky bez návaznosti na experimentální výsledky. Pro vědeckou práci je přitom klíčové důsledné oddělení vlastní interpretace dat od teoretických východisek. Závěry práce pouze shrnují provedené kroky, bez syntézy získaných výsledků, kritického zhodnocení použité metody či návrhů na její případné zlepšení. Za nevhodné považuji například tvrzení „mírná odchylka od deklarovaného množství laktózy“ v situaci, kdy byly naměřeny hodnoty až o 20 g/l nižší oproti očekávaným. Celkově považuji práci za formálně přijatelnou. Text je přehledný a jazykově kultivovaný, bez závažných jazykových chyb. Po věcné a odborné stránce však práce vykazuje několik významných slabin, zejména v oblasti interpretace výsledků, diskuse a práce se zdroji. I přes tyto nedostatky doporučuji práci k obhajobě s celkovým hodnocením C – dobře.

eVSKP id 161778