MILEROVÁ, H. Stabilita přírodních olejů používaných v kosmetice a farmacii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Hurčíková, Andrea

Helena Milerová se ve své práci zabývala stanovením stability šesti rostlinných olejů lisovaných za sudena, které se nejčastěji využívají k přípravě kosmetických krémů. K určení stability olejů studentka využila diferenční skenovací kalorimetrii (DSC), kterou máme na fakultě a metodu Rancimat. Studentka si zařídila měření vzorků pomocí metody Rancimat na Fakultě technologické UTB ve Zlíně. Studentka pracovala na své bakalářské práci svědomitě a samostatně. Splnila všechny navržené cíle bakalářské práce a doporučuji práci k obhajobě s hodnocením "Výborně - A".

Posudek oponenta

Enev, Vojtěch

Studentka Helena Milerová se ve své bakalářské práci zabývala studiem a stanovením stability rostlinných olejů, které se nejčastěji využívají v kosmetickém průmyslu. Studentka si vybrala šest zástupců nejčastěji využívaných olejů k přípravě kosmetických přípravků, jako jsou krémy, masti atp. K samotnému studiu stability byly studentkou využity termické instrumentální techniky, a to diferenční skenovací kalorimetrie (DSC) a tzv. metoda Rancimat, jež je velmi vhodnou instrumentální technikou ke stanovení oxidační stability rostlinných olejů. Teoretická část této bakalářské práce je rozdělena do logicky na sebe navazujících subkapitol, kde se studentka nejdříve věnuje představení nejrůznějších druhů rostlinných lipidů, které jsou dále klasifikovány z hlediska jejich nasycenosti struktury. Na tuto kapitolu dále navazuje velmi pěkně zpracovaná subkapitola představení jednotlivých rostlinných olejů, které byly využity v experimentální části této bakalářské práce. Dále je tato práce doplněna o podrobný popis a představení použitých instrumentálních technik, díky kterým i nezasvěcený čtenář má potom určitý nadhled nad vyhodnocením experimentálních dat v kapitole výsledků a diskuze. Tato část BP je psána velmi čtivě, a tudíž čtenář nemá sebemenší problémy si lehce zapamatovat mnoho důležitých informací, které mu poslouží k lepšímu porozumění a orientaci v dalších částech této VŠKP, a to zejména v diskuzi výsledků. Z formálního hlediska tato část BP obsahuje zanedbatelný počet typografických a stylistických chyb, což poukazuje na pečlivost studentky v průběhu jejího sepisování. Nicméně co mi v této části BP asi nejvíce chybí je resp. jsou subkapitoly, které by se věnovaly: 1. současnému stavu řešené problematiky (aktuální literární rešerše), díky které by byly nadmíru jasné nejnovější trendy v oboru, jako je analýza a stanovení oxidativní stability rostlinných olejů; konfrontace čtenáře s experimentálními výsledky ostatních světových vědeckých týmů a jednotlivých autorů, díky kterým by mohla být lépe dokreslena i diskuze výsledků BP; dále tato část resp. subkapitola je rovněž prvním bodem zadání této BP; 2. dále snad (je to jen moje subjektivní doporučení či názor) by se mohla studentka více dotknou širšího pohledu na představení pokožky a kůže, jako předmětu aplikačního zájmu pro tyto kosmetické ingredience. A to zejména z její anatomie (myšleno např. jednotlivých vrstev, které tvoří tento velmi důležitý orgán lidského těla. Experimentální část této BP je rozdělena na dvě hlavní linie, a to stanovení počátku oxidativních změn (resp. jejího náběhu) pomocí DSC a dále stanovení oxidační stability vybraných olejů pomocí Rancimat. Množství provedených experimentů je v této BP plně dostačující. Možná jako výtku bych viděl, že vlastní měření, a to určitě DSC bylo řešeno jako „subdodávka“ tzn. student se měření přímo neúčastní. Jinými slovy, v důsledku ušetření poměrně velkého času, který by byl věnován faktické experimentální činnosti v laboratoři, by mohl být dozajista využit v rámci studia odborné literatury (současný stav řešené problematiky) anebo podrobnějšího vysvětlení dosažených výsledků v kapitole výsledků a diskuze, která bez přiložení grafických experimentálních dat a zpracovaných tabulek čítá v této BP zhruba pouze dvě normostrany. Studentka se v diskuzi výsledků počíná docela dobře, ale velmi úsporně, kdy dosažené výsledky by si zasloužily určitě podrobnější komentář např. co tyto výsledky znamenají pro další využití těchto olejů v kosmetických přípravcích z hlediska jejich trvanlivosti, stability atd. Rozsahem je závěr standardní, avšak obsahově velmi podobný jako kapitola diskuze výsledků, kde se studentka omezuje na znovu představení způsobu měření či instrumentace měřící techniky. Na tomto místě bych spíše čekal podpoření výsledků studentčinými názory. Co se týče formální stránky, jako jsou prezentované grafy a tabulky, tak musím konstatovat, že až na některé výjimky viz Obr. věnované analýze Rancimat (velmi malé popisky os) jsou přehledné, a tudíž se v nich čtenář může velmi lehce orientovat. Bakalářská práce Heleny Milerové splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje tak, jednoznačný přínos v oblasti studia stability přírodních olejů. Práci hodnotím stupněm „Velmi dobře“ (B).

eVSKP id 150246