JAVORČEKOVÁ, L. Kožní vodivost a její využití v klinické praxi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Studentka Lenka Javorčeková splnila zadání semestrální práce v celém rozsahu. Dle doporučení vedoucího práce a později i samostatně vyhledala potřebné informační zdroje pro nastudování problematiky měření kožní vodivosti v lékařském prostředí. Sestavila přístroj pro její měření dle možností pracoviště, provedla sběr dat a jejich zpracování v prostředí Matlab, i statistické vyhodnocení naměřených signálů vzniklých při klidové a zátěžové situaci. Zátěžová situace byla dle zájmu studentky vybrána jako emoční hudební prožitek pozitivního či negativního charakteru. Vše pak zpracovala do předepsané formy, včetně citačních zdrojů. Po celou dobu přípravy práce vystupovala velmi aktivně, účastnila se předem domluvených konzultací, nejvíce s odborným konzultantem doc. Ing. Petrem Sedlákem, Ph.D. při zpracování signálů. V její práci bych ráda vyzdvihla samostatnost při sběru dat na dobrovolnících, zvládnutí metody snímání signálů a velkou snahu o jakékoli zlepšení při závěrečném sepisování práce. Bakalářská práce je psaná trochu kostrbatě, se sklonem k opakování již řečeného (respektive napsaného), drobné chyby ve vyjadřování nesnižují ale její hodnotu.
Bakalářská práce je zaměřena na měření a analýzu kožní vodivosti v klidových a zátěžových podmínkách. V úvodní části práce se autorka zabývá anatomií a fyziologií kůže (str.6 až 14) a následně elektrodermální aktivitou kůže (str.15 až 20). Tím splnila první bod zadání práce. Následuje popis systému BIOPAC (str.21 až 24), který použila pro měření kožní vodivosti. Na str.25 až 29 autorka popisuje protokol, který navrhla pro měření kožní vodivosti 30 subjektů v klidu a při psychické zátěži v podobě poslechu oblíbené a neoblíbené hudby. Popis zpracování změřených signálů začíná na str.30, kde je blokové schéma s jedním blokem bez vstupů a nejsou uvedeny vlastnosti bloku „filtr DP“. U kreseb kožní vodivosti na str.31 a 32 postrádám komentář ke tvaru signálů. Je v pořádku, že dosahuje vodivost i záporných hodnot? Spektra na str.33 a 34 jsou patrně amplitudová a ne výkonová, jak vyplývá ze vzorce na str.44. Proč zde bylo použito obdélníkové okno? Jak byl předtím signál filtrován? Tvary spekter neodpovídají dříve uvedenému nastavení filtrů modulu zesilovače systému BIOPAC. Proč mají kresby spektrogramů na str.34 a 35 logaritmickou stupnici času? Navíc u těchto kreseb chybí přiřazení hodnot k jednotlivým barvám. Popis výsledků analýzy začíná na str.36 a také osahuje řadu nejasností a chyb. Co má vypovídat tzv, tabulka relativního hodnocení na str.38, kde je navíc sloupec „signál“ chybně vyjádřen? Na str.39 jsou definovány pojmy „šikmost“ a „špičatost“, ale vzorce (1) a (2), resp. jejich popisy, jsou chybné. Další nejasnost vidím v určování směrnic přímek aproximujících sestupnou část výkonových spekter na str.45. Není uvedeno, která část spektra je takto aproximována a navíc se domnívám, že je sklon spektra dán vlastnostmi DP filtru v příslušném modulu systému BIOPAC. Osy výkonových spekter na str.44 a 45 nejsou popsány. V kapitole o vyhodnocení signálů v časově-frekvenční oblasti (str.47) je zmínka o filtrech, ale bez uvedení jejich vlastností. Obrázek na str.48 je chybný – mělo jít o vývoj spektra v čase, ale časová osa tam není. Nevím, jestli je žádoucí při podobných experimentech předkládat respondentům k vyplnění pocitové dotazníky, ale smysl těchto dotazníků mi trochu uniká, protože se na výsledném hodnocení nikterak nepodílí. Samotný text je místy rozvláčný, jinde v něm chybí nebo se nesnadno hledají potřebné konkrétní údaje. Navzdory výše uvedeným chybám a nedostatkům konstatuji, že autorka zadání Bakalářské práce splnila. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 102314