ZUNT, T. Algoritmy pro systémy s technikou adaptivního frekvenčního skákání [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Diplomová práce zcela splňuje zadání. Student aktivně a samostatně přistupoval k řešení problémů a otázek, které se v průběhu práce vyskytly. Po formální stránce jsem v práci neshledal žádné nedostatky. Student rovněž prokázal schopnost samostatné práce s literaturou.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 50/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 20/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 |
Cílem práce bylo vyhledat a popsat algoritmy adaptivního frekvenčního skákání (AFH) a v Matlabu vytvořit simulátor AFH systému. Autor popsal základní verzi AFH a tři její varianty - tzv. dynamické frekvenční skákání, systém s adaptivní rotací nosných frekvencí a dynamické adaptivní frekvenční skákání. Ve druhé části práce autor popsal jednoduchý simulátor AFH systému vytvořený v nadstavbě Simulink programu Matlab. K popisu algoritmů AFH nemám podstatné výhrady. Autor vyhledal a na dobré úrovni popsal doposud publikované algoritmy. Podstatnější výhrady mám k simulátoru AFH systému. Zde autor na počátku opomněl definovat požadavky a omezení pro daný model (např. nastavitelné parametry, zjednodušující předpoklady apod.). V postupu návrhu simulátoru také postrádám diskusi možných řešení a zdůvodnění vybraného řešení. Autor to v práci explicitně neuvádí, ale z popisu simulátoru usuzuji, že se jedná o simulátor, kde se všechny sítě přelaďují synchronně a kde se poněkud nerealisticky předpokládá bezchybný přenos adaptačních informací mezi prvky každé sítě. Navržený model umožňuje nastavení velmi omezeného počtu parametrů a tak například nelze nastavit délku paketů, intenzitu jejich vysílání, počet kanálů systému atd. Z tohoto důvodu lze simulátor použít pouze k simulaci určité třídy AFH systémů, s omezeným počtem volitelných parametrů a s určitými idealizujícími předpoklady. Dalším nedostatkem práce je skutečnost, že vytvořený simulátor nebyl validován - v práci chybí jakýkoliv pokus o ověření správnosti modelu. Závěry vzešlé z analýzy získaných výsledků tak nejsou příliš přesvědčivé. Z formálního hlediska je práce na průměrné úrovni. Číslování bibliografických odkazů je nesystematické, popisy os grafů jsou často neúplnné (např. obr. 2.2 na s. 14), formátování popisů obrázků nejednotné. Namísto slov "standard" a "paket" autor systematicky používá nesprávné "standart" a ""packet". Práci celkově hodnotím 75 body, tj. známkou Dobře.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | D | 33/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 14/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 |
eVSKP id 21843