ZEMAN, J. Ekonomika jaderných elektráren při specifickém režimu výroby [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student Bc. Jakub Zeman zpracoval svoji práci z oblasti jaderné energetiky. Jednalo se zejména o ekonomické modelování jaderných elektráren při specifických režimech výroby v kontextu rostoucího podílu obnovitelných zdrojů energie a možnosti využití přebytečné elektřiny pro výrobu vodíku. Práce je dobře strukturovaná, má celkem 81 stran a 3 hlavní kapitoly včetně závěru. Práce vychází z oficiálních scénářů Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu( VPEK ČR) (WEM - With existing measures a WAM3 - With additional measures) pro roky 2030 a 2050, konkrétně z dat o plánovaném instalovaném výkonu jednotlivých typů elektráren. Práce je dělena na teoretickou část, kde student identifikoval klíčové ekonomické metriky (LCOE, VALCOE, LRMC) a finanční modely pro jadernou energetiku, a praktickou část se čtyřmi modelovými scénáři. Do strany 35 se jedná o solidní teoretický základ s rešerší ekonomických ukazatelů a zkušeností ze zahraničí. Student provedl modelování pomocí programu Excel s využitím Visual Basic. Samotná simulace byla provedena na základě historických dat výroby elektřiny z let 2015-2024 a projekcí do budoucna. Výsledky, kterých dosáhl, jsou zajímavé zejména v oblasti možnosti výroby vodíku z přebytečné elektřiny. Je z nich patrné, že rampování výkonu jaderných elektráren a využití přebytků pro výrobu vodíku může být za určitých podmínek ekonomicky výhodné. Výsledky považuji za indikativní, oceňuji systematický přístup ke scénářům a grafické výstupy. Práce má určité metodologické nedostatky, které jsem z pozice vedoucího připustil, protože předpovídat budoucí vývoj cen elektřiny je velmi problematické (konstantních cen elektřiny z roku 2024 pro budoucí scénáře a zjednodušené modelování vodíkové ekonomiky). Přesto práci považuji za přínosnou s ohledem na aktuálnost tématu a systematický přístup k problematice. Značení tabulek nad tabulkami, ne pod nimi. Tab 2.1 má mírně zmaten název – Instalovaný výkon x výkon. Spíše se jedná o průměrný výkon za období. Oceňuji vysokou kvalitu obrázků a textu. Problematické shledávám vlastní interpretaci výsledků. Přiznám se, že ve změti výsledků se ztrácím. Pokud student neudělal závěrečné resumé v samotném závěru, byla by vhodná srovnávací tabulka. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C – 78 bodů.
Cílem práce bylo provést komplexní analýzu ekonomiky jaderných elektráren v kontextu možného vývoje budoucího energetického výrobního mixu, konkrétně s respektováním rostoucího podílu OZE, s důrazem na flexibilitu provozu a možnou výrobu vodíku právě jadernými elektrárnami. Přestože je zadání práce dostatečně specifické, současně poskytuje autorovi i určitou volnost při samotné tvorbě obsahové podstaty naplnění jednotlivých cílů. Obsahová podstata dílčích částí práce svým způsobem přeneseně ilustruje případné kritické myšlení a dostatečnou orientaci autora v této oblasti. Teoretická část shrnuje např. klíčové metriky (LCOE, VALCOE, aj.), investiční modely (CfD, PPA, RAB) či oblast využití vodíku v elektroenergetice. Vzhledem k tomu, že definované scénáře v praktické části směřují mj. na využití přebytků zdrojů k výrobě vodíku, mohla být v návaznosti na tuto skutečnost problematika produkce či využití vodíku v energetice představena ve větším detailu, např. i v kontextu samotných použitých technologií či dalších strategických dokumentů ČR pro tuto oblast atp. Předělem mezi teoretickou a praktickou částí vnímám podkapitolu 2.4, kde je rámcově představen strategický plán ČR směrem ke směřování energetického zdrojového/výrobního mixu, což následně posloužilo pro „definici“ vstupních dat pro prováděné analýzy. Těžištěm celé práce je určitě praktická část, která definovala konkrétně čtyři scénáře, jež byly analyzovány prostřednictvím vytvořeného dokumentu Excel implementujícího VBA algoritmy. Definice či podstata jednotlivých scénářů je zřejmá. Domnívám se nicméně, že v práci mohl být detailněji popsán samotný vytvořený dokument v Excelu (viz elektronická příloha práce), prostřednictvím kterého jsou modely a simulace realizovány. Tato připomínka je důvodná, zejména pokud i sám autor práce v závěru uvádí, že práce může posloužit jako základ pro navazující hlubší analýzy. Návaznost na práci by určitě byla snadnější, pokud by byla interpretována mj. jednoznačná provázanost jednotlivých listů v Excelu a implementovaného kódu. Nejde ovšem jen o zmiňovanou návaznost, ale popis tvořeného dokumentu by přispěl k jednoduššímu oponování implementace uvažovaných závislostí spjatých s modelováním jednotlivých scénářů. Jsem toho názoru, že aplikovaná metodologie je každopádně obhajitelná a dosahované výsledky jsou odpovídající, nicméně je nutno tyto chápat stále v kontextu zaváděných vstupních předpokladů a „zjednodušení“. Práce proto mohla klást větší důraz právě na detailnější specifikaci a rozbor těchto předpokladů, případně mohly být oponovány i možné existující limity samotných modelů. Dále mohlo být v práci diskutováno, zda existují či neexistují srovnávací studie a analýzy. Obecně práce představuje významné množství tabulárních hodnot a obrázků s grafickými průběhy. V řadě případů ovšem vzniká v hlavním textu redundance informací, když obrázky ilustrují grafický vývoj tabulkových hodnot. Zde by možná bylo vhodné více zvážit, zda některé redundantní informace nezahrnout spíše do příloh práce, jak se děje například i u dalších dosahovaných výsledků analýz. Obecně mohla být v práci provedena lepší interpretace dosahovaných výsledků, případně mohly být kvantifikovány i další veličiny/parametry (např. hodnocení bilance mezi výrobou a spotřebou mohlo být analyzováno sofistikovaněji, nejen průběhem v čase, počty rampování v případě scénáře C, aj.). Značná část závěru práce je pojata spíše jako rozšířený abstrakt práce, bylo by vhodné, aby bylo provedeno kritické zhodnocení všech dílčích částí práce, ne tedy jen prosté shrnující konstatování například k teoretické části. Závěry praktické části mohly být interpretovány i číselně či srovnávacími tabulkami atp. Charakter a množství použitých referencí se jeví jako odpovídající pro naplnění základních nároků kladených na jednotlivé cíle práce. Z typografického pohledu mohla být práce preciznější, minimálně stran rozložení textu při uvažování vyššího počtu tabulek a obrázků. V menší míře se v práci vyskytují gramatické nedostatky, překlepy (např. v titulku Tab. 2.2) nebo nejednoznačnosti (např. duplicita zkratek WEM; v práci se vyskytují, jednotka e_H2 na straně 52). Na základě výše uvedeného hodnotím předloženou bakalářskou práci a její přílohy známkou C (70 b.) a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 168109