BÖHM, R. Dopplerovský indikátor toku krve [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Úkolem studenta bylo prostudovat teoretické základy ultraakustiky a zaměřit se na dopplerovské metody měření rychlosti toku krve v cévách. Formou literární rešerše měl prokázat své seznámení s metodami vyhodnocování dopplerovských signálů a s odpovídajícími obvodovými řešeními. Vlastní náplní projektu byl systémový návrh a obvodové řešení indikátoru toku krve pracujícího na frekvenci 4 MHz s intenzitou ultrazvuku 100 mW/cm2 s měničem tvaru D = 8 mm. Experimentálně měl ověřit hlavní funkční bloky. Student se zadanému tématu a následně i vlastnímu obvodovému řešení věnoval s plným nasazením. Předložená práce obsahově splňuje požadavky zadání. Nepřesnosti formulované jako : typický rozsah ultrazvuku do 10 MHz (str.2), měření rychlosti krevního řečiště (str.3), generované vlnění závislé na druhu výbrusu (str.4), záměna feroelektrika za feromagnetikum (str.4), záměna označení mikrokontroléru ATmega328 za 168 (str.22 a další) poněkud snižuje jinak konstruktivní příspup k řešení úkolu i způsob zápisu technického textu. Experimentální ověření jednotlivých funkčních bloků je v práci doloženo. Škoda jen, že vlastní text práce je zatížen hrubými prohřešky proti češtině včetně užívání hovorových výrazů. Po formální stránce je práce vypracována pečlivě. Zadání práce bylo splněno. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím : v e l m i d o b ř e.
Práce je logicky členěna s důrazem na teoretický návrh a výpočet obvodů. Student používá některé hodnoty, aniž by uvedl jejich zdroj, nebo odkaz na literaturu. Dále jsou použity výpočetní rovnice, aniž by byl patrný jejich zdroj. Některé vypočtené hodnoty, jsou použity ještě před samotným výpočtem. K obvodovému návrhu nemám výhrad s výjimkou napájecího zdroje. Student pro zjednodušení použil dvou devíti voltových baterií, zapojených do série. Z tohoto napětí pak vytváří lineárním stabilizátorem 5V. Použití měniče by bylo podstatně vhodnější. Také udává chybný výpočet celkové kapacity baterií, která se v sériovém zapojení nesčítá (není 2*625mAh). Z toho plyne chybný výpočet doby provozu. V textu práce a popisech student navrhuje zapojení s ATmega328, ve schématech pak uvádí ATmega168. Zapojení využívá jen část z připojených periferních obvodů, takže se jedná pravděpodobně o vývojový kit, což autor opět neuvádí. Do celkového zapojení a realizace bych upřednostnil pouze využité obvody. V kapitole „Experimentální ověření“ autor zobrazuje výsledné průběhy z osciloskopu, bez přidaného komentáře a podmínek snímání. Dle přiloženého programu je pak patrné, že měření rychlosti probíhá pouze skokově, s poměrně hrubým krokem. Zmíněné nedostatky, mírně znehodnocují celkově povedený návrh analogové části.
eVSKP id 73141