KUČEROVÁ, E. Chemická recyklace polylaktidu na laktid [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Figalla, Silvestr

Studentka Bc. Eliška Kučerová projevila velký zájem o zadané téma i samotnou experimentální práci. Poznatky získané řešením práce přinášejí patrně zcela novou ekologickou možnost chemické recyklace PLA odpadu a jeho racionální přepracování zpět na poly(laktid), které překonávají v současnosti popsané způsoby. Textová část práce byla studentkou zpracována na vysoké jazykové i grafické úrovni prakticky bez nutnosti korektury. Studentka je díky souběžnému studiu jiné VŠ, zaměstnání v oboru a také nevídanému zájmu o vědu vůbec, zběhlá ve využití mnohých experimentálních, analytických a statistických metod. Jako vedoucí doporučuji práci k obhajobě a hodnotím známkou A- výborně.

Posudek oponenta

Pospíšilová, Aneta

Předložená diplomová práce se zabývá velice důležitým tématem recyklace biopolymeru polylaktidu (PLA), především tedy jejím prvním krokem, depolymerací PLA a přípravou laktidu. Představuje elegantní a škálovatelný způsob depolymerace a v experimentální části ukazuje, že tato metoda by byla potenciálně použitelná i v kontinuálním uspořádání procesu. V neposlední řadě ověřuje, že získaný laktid lze skutečně polymerovat za vzniku PLA, jehož základní charakteristiky jsou srovnatelné s panenským plastem. Práce je vesměs přehledně členěná, schémata a obrázky jsou úhledné, dobře čitelné a snadno srozumitelné. Vychází z přiměřeného množství kvalitních zdrojů. Práce je dle mého názoru velmi kvalitní a je znát důkladná teoretická příprava, píle a odvaha při experimentování. Pro charakterizaci produktů byla použita řada na sobě nezávislých metod, získaná data jsou přesvědčivě interpretována a potvrzují identitu očekávaných produktů. Jako slabou stránku práce vidím především jistou neuspořádanost textu a nedostatečné vysvětlení motivace v klíčových částech. Práce působí dojmem, že byla dlouho a pečlivě připravovaná, ale narychlo napsaná. Např. teoretická část vesměs shrnuje výhody citovaných metod depolymerace PLA, což vzbuzuje dojem, že je to dokonale prostudované téma a není důvod dělat experimentální část, která bezprostředně následuje. Motivace pro výzkum je blíže vysvětlená až v polovině diskuse. V experimentální části jsou některé navazující pokusy (sekce 2.2.1) předřazeny předchozím a účel prvního experimentu (analýza zastoupení barev ve směsi odpadních filamentů) není nikde vysvětlen. Také zakládá na několika předpokladech, které nejsou ozdrojovány ani experimentálně prokázány (např. že pro výrobu laktidu je ideální oligomer o 10 – 30 jednotkách). Označení vzorků je lehce matoucí, např. jako 3A je značen jak oligomer, tak recyklovaný PLA, v závislosti na kontextu. Obdobná nejasnost se místy vyskytuje i v sekci Výsledky a diskuse. Hned na začátku kapitoly se píše, že metoda 1 byla pro svou opakovatelnost a univerzálnost zvolena jako referenční, bez předložení výsledků, které by toto tvrzení podporovaly. V kapitole 3.4 se mluví o kvantitativním výtěžku surového laktidu u všech vzorků krom 3C, ale v tabulce 12 jsou uvedeny výtěžky 76 – 90%. Také není vysvětleno, proč jsou některé vzorky charakterizovány jen pomocí FTIR, jiné H-NMR, jiné C-NMR, a jiné více metodami. Další výtky jsou čistě formalistické. Odkazy na zdroje jsou často uvedeny až na konci odstavce a u dlouhých odstavců tak není jasné, ze kterého zdroje vychází konkrétní tvrzení. Seznam zkratek na začátku je neúplný, většina zkratek je vysvětlena pouze v textu práce a až po několikátém použití. Případně jsou v textu zbytečně vysvětleny více než jednou (např. zkratky ROP, PLA a jiné). Zkratky jsou formátované nejednotně. V práci nejsou příliš dodržována česká názvoslovná pravidla, místo toho, především v teoretické části, používá volné překlady anglických názvů. Tyto slabiny ale nijak nezpochybňují celkově správné pojetí práce a hodnotu získaných výsledků.

eVSKP id 129191