HLAVIČKA, I. Ga modifikované Schottkyho solární články s rozhraním Grafen/Si [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.

Posudek vedoucího

Mach, Jindřich

Student se v rámci bakalářské práce aktivně podílel na realizaci Schottkyho solárních článku s polykrystalickou CVD grafenovou vrstvou. Solární článek byl připravován pomocí laserové litografie. Byl studován vliv teploty žíhání vzorků v UHV podmínkách a vliv Ga dopování na Shotkyho kontakt grafen/Si. Dále bylo provedeno měření ochuzené zóny mezi grafenovou vrstvou a křemíkem metodou EBIC. Práce studenta byla pravidelná a pečlivá. Proto lze konstatovat, že student splnil zadání a projevoval zájem o danou problematiku.

Posudek oponenta

Lišková, Zuzana

Bakalářská práce Iva Hlavičky navazuje na předchozí práce vytvořené na Ústavu fyzikálního inženýrství a rozvíjí téma Schottkyho solárních článků s rozhraním grafen/křemík. Předmětem této práce je studium vlivu galia na účinnost grafenových solárních článků. Téma je velice aktuální, protože ovlivnění vodivosti grafenu dopanty je značné a v současné době je intenzivně studováno. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a experimentální. V první části práce jsou jednotlivé kapitoly kvalitně a srozumitelně zpracovány a přinášejí čtenáři teorii nezbytnou k pochopení dané problematiky. Samotná experimentální práce zahrnuje výrobu grafenových solárních článků, měření jejich voltampérových charakteristik, z nichž je vyjádřena účinnost solárního článku, dále také pozorování ochuzené zóny rozhraní metodou EBIC. Sledována je nejen změna účinnosti v závislosti na intenzitě osvětlení, ale také na modifikaci grafenové vrstvy. Transportní vlastnosti grafenové vrstvy jsou měněny depozicí galia na její povrch, což se velmi výrazně projevuje v poklesu účinnosti solárního článku. Kromě studie vlivu dopování galiem na účinnost grafenových solárních článků se navíc podařilo měnit účinnost žíháním a zachytit zajímavý trend ve vývoji, kde se účinnost zvyšuje při teplotách žíhání do 300 °C a při vyšších teplotách se naopak snižuje. Byla bych však opatrnější ve slovním hodnocení, kdy autor tvrdí, že účinnost vzrostla desetinásobně po vyžíhání na 300 °C, přičemž jediný údaj, ze kterého by se dalo toto tvrzení vyčíst, roste z 0,0772 % na 4,4303 % (str. 25). Sumární graf na obrázku 5.6, kde jsou vyneseny účinnosti v závislosti na teplotě žíhání, je zavádějící vzhledem k tomu, že se účinnost má snižovat při vyšších teplotách. Zde to ale patrné není, kvůli zprůměrování účinnosti pro nežíhané vzorky; vhodné by bylo přidat k této hodnotě nejistoty. Některé grafy by mohly být vyvedeny v lepší kvalitě. V grafu na obrázku 5.9 patrně vypadla předpona z jednotky proudu a z A se staly Ampéry. Dále jsou v práci některé nepřesnosti v terminologii, např. na str. 21 chemická sloučenina se zkratkou HMDS neznamená „hexametyldisiloxan“, ale „hexametyldisilazan“, nebo na str. 11 nazývá student faktor zaplnění jako „Fill factor“, kdežto v seznamu použitých zkratek je to „Filing factor“ V seznamu literatury nemají jednotlivé reference jednotný formát, obsahují překlepy a iniciály křestních jmen jsou často uvedeny malým písmenem či za nimi chybí tečky. Cíle práce byly splněny, dokonce byla nad rámec zadání provedena studie vlivu teploty. Práci a experimentální výsledky hodnotím velmi pozitivně, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji hodnocení klasifikačním stupněm B.

eVSKP id 83964