JANÁČ, J. Výroba ochranného krytu sdruženým nástrojem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Peterková, Eva

Diplomová práce Jakuba Janáče se zabývá návrhem výroby ochranného krytu skříňky. V rámci řešení diplomant navrhl výrobu součásti pomocí kombinace technologie stříhání a ohýbaní. Provedl potřebné technologické a kontrolní výpočty a navrhl postupový nástroj. Snahou tohoto návrhu bylo urychlení výroby samotné součásti v jednom nástroji a odstranění výroby rozvinu v kooperaci. Práce jako taková je psaná v logickém sledu, s vysokou grafickou i stylistickou úrovní. V průběhu řešení bylo očividné, že diplomant nad danou problematikou přemýšlí a má snahu řešit nastalé problémy. Zpracování výkresové dokumentace vykazuje jisté nedostatky, které bohužel celkové hodnocení snižují. Student v průběhu řešení pracoval velmi samostatně a aktivně.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Diplomová práce Bc. Jakuba Janáče se zabývá návrhem výroby ochranného krytu z materiálu EN AW-3103 sdruženým nástrojem v celkové výrobní sérii 300 000 ks ročně. V úvodu autor provádí rozbor variant výroby, který se jeví jako poněkud zavádějící, neboť vybraná výrobní metoda je deklarována už v názvu práce. Následuje teoretická část, zaměřená na technologie stříhání a ohýbání. Ta je zpracována pečlivě a shrnuje potřebné poznatky v daných technologiích, jež jsou využitelné pro návrh výroby. K praktické části samotného návrhu postupu výroby a nástroje mám však několik zásadních výhrad. Po kontrole technologičnosti je zvolen jako polotovar svitek plechu. Autor uvádí, že jeho rozměry jsou přejaty od dodavatele [39]. Toto tvrzení ale nekoresponduje s dohledaným zdrojem. Např. vnější průměr je možný dodavatelem zhotovit „dle dohody“, ale v práci je uveden fixní rozměr 1 000 mm. Přitom by bylo vhodné propočítat více možností a zvolit optimální průměr. Dále není z výpočtů jasné, kolik svitků by bylo potřeba na výrobní sérii. V několika výpočtech autor používá zvolené či odečtené hodnoty bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení. Není tedy zřejmé, z jakého důvodu volil tu či onu hodnotu. To se týká především volby zaoblení ohybníků a ohybnic, které nejsou v práci nijak vysvětleny. Přitom se jedná o velmi důležité parametry ohybu. Kromě toho zvolený poloměr zaoblení ohybnice v posledním ohybu nekoresponduje s výrobním výkresem. Dále při výpočtech rozměrů střižníků a střižnic autor konstatuje, že z důvodu tvarové složitosti nebudou výpočty tolerancí některých rozměrů do práce zahrnuty. Při tom by se jednalo maximálně o 6 rozměrů navíc, které by se ale musely počítat jiným způsobem, než v případě vzorového výpočtu. Je tedy otázkou, zda by autor použil jiných vzorců či nikoliv. Nejen že nelze dohledat postup při určení některých rozměrů, ale navíc tyto nejsou tolerovány ani na výkresech (např. poloměry R6).Větším problémem je ale zvolený postup výroby a konstrukce nástroje. Po provedeném rozboru v kap. 3.1 je jako výrobní postup zvolena varianta 3 počítající z 5 kroky, které jsou ale popsány dost zavádějícím způsobem. Dle mého mínění by mělo být odstřižení můstků zařazeno až do 5. kroku společně s ohnutím, jinak nelze polotovar do 5. kroku vůbec posunout. Zde ale vzniká další komplikace. Nástroj je totiž konstruován tak, že je ohybník v 5. kroku oproti střižníkům výrazně delší. Ještě před odstřižením tedy dochází k ohybu součásti, a tedy (když pominu nežádoucí tendenci součásti nadzvednout se) již ji nelze zcela odstřihnout. Na ohnutém dílci totiž vzniknou částečně ohnuté můstky. I kdyby se rozměr střižníků změnil a došlo v 5. kroku napřed k ostřižení před vlastním ohybem, ocitnul by se polotovar pro ohyb víceméně volně bez jakéhokoliv vedení či pevného přidržení a hrozilo by špatné ustavení pro ohýbací operaci. Dalším nedostatkem je samotný ohyb v 5. operaci, protože zde nebude polotovar dosedat v celé délce ohybu na ohybnici. Dílec se tudíž v nepodepřených místech bude deformovat nežádoucím způsobem mimo požadované rozměry, navíc s rizikem otlaků a větším sklonem k odpružení. Mimo to, všechny střižníky ani nejsou vedeny ve vodicí desce nástroje, což by mohlo způsobit jejich snadné poškození. Z hlediska výkresů je možné, krom chybějících tolerancí některých částí střižných nástrojů, vytknout absenci zakótování poloměrů ohybu na výkrese výrobku, chybějící kóty poloh funkčních otvorů ve střižnici nebo až přílišné tolerování drsnosti povrchu na funkčních částech střižných a ohýbacích nástrojů. Namísto drsnosti Ra 0,2 by plně postačovala hodnota 0,4. Mezi další připomínky lze zařadit: - chybějící popisy (a, b, c, d) u některých obrázků, - zavádějící popis vzorce 2.1 jako s

eVSKP id 149581