VALOUŠEK, M. Dlouhodobý vliv nízko-hořlavých elektrolytů na záporné elektrody [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Pan Bc. Michal Valoušek zpracoval diplomovou práci na téma Dlouhodobý vliv nízko-hořlavých elektrolytů na záporné elektrody. Diplomová práce v rozsahu 59 stran patří k těm kratším Teoretická část se zabývá lithium iontovými akumulátory, retardéry hoření elektronovou mikroskopií a použití měřících metod. Domnívám se, že část zabývajíc se elektronovým mikroskopem by si zasloužila více péče. V práci se vyskytují i nepřesnosti z pohledu technického textu. Při zpracování diplomové práce projevil student značné nadšení a energetické řešení dané problematiky. Toto nadšení však občas vedlo k chybám z nepozornosti jako záměna řádu měřené veličiny nebo praskání skla v laboratoři. Pan Valoušek docházel pravidelně a po zaučení pracoval samostatně. Student projevil organizační dovednosti hlavně v domluvení měření na elektronovém mikroskopu v letošní nelehké jarní době. Zadání práce bylo splněno a práci doporučuji k obhajobě.
Student Bc. Michal Valoušek se ve své diplomové práci zabývá studiem dlouhodobého vlivu nízko-hořlavých elektrolytů na záporné elektrody. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části (kapitola 1 až 6) je popsán princip lithno – iontových zdrojů, dále pak funkce rozpouštědel, vlastnosti elektrolytů a metody měření. Praktická část obsahuje popis rozpouštědel a solí použitých k přípravě elektrolytů, postupy a měření. V závěru je shrnutí a vyhodnocení dosažených výsledků. Po formální a stylistické stránce mám k práci několik připomínek. Vzhledem k tomu, že se jedná o technickou zprávu, tak není vhodné používat v textu spojení „čtenář se seznámil, pozorovatel se zbaví, atd“. Dále je zde větší množství gramatických chyb a také tu chybí číslování rovnic. V diplomové práci je použito 18 citací, ale nepovažuji za vhodné jako první uvést šablonu diplomové práce. Praktická část práce představuje sérii experimentů, ve které jsou získaná data vcelku přehledně zpracována a vyhodnocena. Jen v závěru je uveden rozpor, a to „Nejdůležitější částí dokumentu je samotné měření elektrolytu (kapitola 7)“ a zároveň „Analýzu elektrolytu z časových a technických důvodů nebylo možné provést.“ S ohledem na výše zmíněné nedostatky, práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 71 body, známka C.
eVSKP id 127205