CHOVANEC, P. Význam řasových testů v hodnocení ekotoxicity [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma využití řasových testů k hodnocení ekotoxicity. Práce je rešeršního charakteru a vyznačuje se standardním členěním a rozsahem, přičemž autor práce mohl být ve vyjadřování preciznější a důslednější. Po formální stránce je práce v pořádku, avšak se v práci vyskytují drobné nepřesnosti, velmi stručné vyjádření, které pak dávají vzniknout nejasným formulacím. Práce splňuje požadavky na tento typ prací a doporučuji práci k obhajobě s hodnocením velmi dobře (B).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | C | ||
| Využití poznatků z literatury | C | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | B |
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou využití řas při testování ekotoxicity látek. Práce je teoretického charakteru a je zpracována na 33 stranách. Pro tyto účely autor bakalářské práce využil 31 citací (literárních a internetových). Práce je přehledně a stručně zpracována. Je klasicky členěna do několika celků, a to Úvod, Teoretická část, Závěr, Seznam použitých zdrojů, Seznam použitých zkratek. V úvodní části práce jsou vysvětleny pojmy jako je ekotoxicita, biotesty a následně je zde popsáno využití a rozdělení biotestů podle různých hledisek. Podstatná část práce je zaměřena na charakteristiku řasových testů, na možnosti a způsoby jejich využití. Po formální stránce mám k práci následující připomínky: chybí odkazy na obrázky 1-7, od str. 14 není zachována posloupnost citací za citací 12 následuje citace 28, 30, 13, 14, 27, 17, 18. V práci se vyskytuje několik chyb a překlepů např. str. 14 efipfí místo epiphií str. 15 skriningové testy místo screeningové, trend k miniaturizace, mikrotext namísto mikrotest, str. 27 tabulka č. 3 Graffonův roztok na následující straně roztok podle Gaffrona. Číslo obr. 16 se vyskytuje dvakrát na str. 25 a 28. K práci mám následující dotazy a připomínky: 1. Autor na straně 8 v souvislosti s testy ekotoxicity uvádí: V dnešní době se jako testovací organismy používá široká škála bakterií, sinic, řas vyšších rostlin, perlooček, ryb, myší až po opice. Mohl by autor tuto větu upřesnit? 2. Na str. 16 jsou velmi krátce zmíněny řasové testy s mořskými řasami, mohl by autor více popsat tyto testy a pro jaké účely jsou využívány? 3. Str. 17 autor rozděluje testy na jednodruhové a multispecies - v práci psané česky je třeba zachovat český jazyk takže raději vícedruhové. 4. Str. 18 kapitola 2.4.5.4. s názvem "Velikost inokula" je velmi krátká a o velikosti inokula zde nejsou uvedeny žádné informace. Mohl by autor tyto informace doplnit? Jak dlouho trvá adaptace inokula na podmínky testu? 5. Str. 19 cituji: princip testu spočívá ve stanovení toxického účinku vodou vyluhovatelné látky na inhibici růstu a rozmnožování. Mohl by student tuto větu upřesnit? 6. Str. 20 mikroskop slouží pro určení hustoty buněk nikoli pro měření hustoty buněk. 7. Příprava růstového média na str. 23 uvádí autor příklad pro výpočet cituji: Asi k 500 ml vody přidáme 10 ml roztoku. atd. Slovíčko asi není zcela vhodné neboť koncentrace jednotlivých živin v roztoku jsou pro určité médium přesně dány. 8. Na straně 25 uvádí autor příklad výpočtu počtu buněk MO, v rovnici 2 již autor mluví o cenobiích c- cenobium, stejně tak na str. 26. mohl vysvětlit tyto rozdíly? 9. Na str. 26 autor uvádí, že koncentrace 72hIC50 se stanovuje stejným způsobem, jako v případě předchozích testů, tzn. probitovou regresní analýzou a odkazuje se na normu ČSN ISO 8692, avšak tento způsob vyhodnocení v této normě uveden není mohl by autor upřesnit tyto rozdíly? 10. Str. 28 při popisu mikrodestiček autor hovoří o tom, že jednotlivé jamky jsou o objemu 300 ml a dávkované množství je 250 ml. Je toto tvrzení správné? 11. Na str. 29 autor uvádí v kapitole 2.7.4. nazvané živné médium a vzorek pod pojmem testovaný vzorek roztok neznámé látky. Může autor podrobněji specifikovat které vzorky jsou prostřednictvím testu na řasách testovány? Může autor uvést ve kterých zákonných opatřeních je zakotvena povinnost testovat prostřednictvím řasového testu? Závěrem konstatuji, že autor vypracoval svoji bakalářskou práci v souladu s cíli, které byly vytyčeny. Bakalářská práce splňuje veškeré požadavky pro tento typ prací, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením dobře/C.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | C | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 19078