ŠABATOVÁ, K. Eufonie – Jaroměřice/R., Opera [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudky

Posudek vedoucího

Kiszka, Josef

DP zcela splňuje zadání, rozsah práce odpovídající, struktura jasná a přehledná. Práce by ještě potřebovala nějaký měsíc, krok zpět a skok dopředu, aby zaznělo vše, co v duši hraje. Tak se musíme spokojit s těmi znaky, symboly a náznaky a domyslet si ten obraz a v jednotlivých tónech slyšet celou kantátu. Slyším jí, vidím jej, ve městě i v parku. Nejprve konstatace, že Opera není opera. Opera je obecním domem, polyfunkční besedou, doplňující centrum města o potřebné prostory pro kulturní a společenské aktivity, doplňující hudební prostor Jaroměřic o koncertní síň a studia. Dnes je objekt Opery trochu městským brownfieldem, se kterým město neví, co by. Práce neřeší jen touto fragmentární architektonickou intervencí, ale zabývá se celkem města a jeho nasycením kulturními fragmenty v celé struktuře. Volné, koncepčně náročné zadání je široce uchopeno od celku města a jeho vztahu s krajinou, časem, až po změnu, revitalizaci, konverzi, rekonstrukci, dostavbu vlastního objektu a veřejného prostoru. Těžký batoh. A měla si eufonicky pískat. Je ke škodě práce, že autorka nedokládá vše, co nastudovala, co k tématu posbírala, přetvořila, vymyslela. A vím, viděl jsem, že toho má v ošatce dostatek. Asi raději čte, přemýšlí a kreslí, než mluví a píše. Tak že ani používání korektnosti formálního poznámkového a citačního aparátu se nedá moc posoudit. Ke škodě je též neprezentování celé škály druhů intervencí, objektových, přírodních, dočasných, uměleckých, světelných, atd.. Jen naznačuje, že mohou být, že budou. Nehleďme však jen povrchně na vnější projev, musíme trochu hledat a fenomenologicky se ponořit do hledání niternosti práce. K tomu jen pár poznámek: Idea řešení Eufonie v Dvorského Jaroměřicích i objektu Opery: kontextuální a perceptivní, sukcese a palimpsest, síť prostorová, funkční i symbolická s doplněním lokálních intervencí dle potřeb homogenizace, orientace, omezení deficitů a dosažení celostnosti a tělesnosti duchovní městské krajiny, maximální využitelnost stávající struktury. Ze starého špalíčku s obchodními vietnamizovanými skomírajícími prostory a provinčním hotýlkem s paralovskou hospodou, kde maso v menu vydrží 13 dnů nový obecní dům, tam, kde byla v dávnu Sokolovna, obnovený hotel s restauraci, studia pro aktivity děti i starců, aby sloužil majiteli, komunitě, městu, co nejlépe. Nová Cesta od městských brán až vzhůru za duchovnem, až k vyvrcholení komunitní síni, komorním hudebním sálem je formující a symbolická. Kolem Cesty kupí prostory kulturních i společenských aktivit. Nelze opomenout aspekt Struktury, využitelnost stávající a její extenze se stala konceptuálním základem, či alespoň oporou pro formalizaci a konkretizaci. Velmi chvályhodný hospodárný a zralý přístup. Materialitu a detail si však mohu jen domýšlet ke škodě jasnosti interpretace formy.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování DP zcela splňuje zadání, rozsah práce odpovídající, struktura jasná a přehledná. Formální stránka velmi dobrá. Práce by ještě potřebovala nějaký měsíc, krok zpět a skok dopředu, aby zaznělo vše, co v duši hraje. Tak se musíme spokojit s těmi znaky, symboly a náznaky a domyslet si ten obraz a v jednotlivých tónech slyšet celou kantátu. Slyším jí, vidím jej, ve městě i v parku.
Navrhovaná známka
B
Body
85

Posudek oponenta

Hrůša, Petr

Autorka prokazuje velkou schopnost analytického koncepčního přístupu či spíše konceptuálního a myšlení. Jasně prezentuje celkovou ideu, byť jen jako záměr. V oblasti konkrétního architektonického navrhování a konstrukčních řešení potřebuje evidentně vyhodnotit svoje síly ve smyslu uplatnění více zkušeností a tak získat jistotu. V oblasti dnes proponovaného KONCEPTUÁLNÍHO ŘEŠENÍ je autorka vysoce nad běžným průměrem. Z HLEDISKA ARCHITEKTONICKÉ PROFESE BY SI ZASLOUŽILO TAKOVÉ NÁROČNÉ NÁMĚTY VÍCE PROMÝŠLET, NEŽ JEN PŘEDKLÁDAT JEN JEJICH ZÁMĚR JAKO KONCEPT. Aby byly výsledky stoprocentně přesvědčivé, znamenalo by to ovšem věnovat mnohem více pozornosti a času VLASTNÍ PROFESNÍ NERUDICI, např. typologickému tématu, akustice i konstrukční další technice, a dále také uměleckým artefaktům ve veřejném prostoru atd., což by muselo překročit rámec samostatného diplomního úkolu. Přitom diplomantka představuje pozoruhodné ideje byť jen jako námět třeba z odkazů bukolického ideálu kultury. Zabývat se tímto na škole architektury, byla by to možná nosně naznačená cesta ke znovu objevování - v „gesamtkunstwerku“ - múzického triumfu vzpřímeného ducha nad dnes většinou jen příručním zaměřením architektury, která v tomto smyslu často směřuje k vlastní záhubě. Přitom možná i na toto autorka upozorňuje? Za záslužné je možné považovat, že v práci bylo upozorněno, za jak významnou může být považována kompozice operní a obecněji MÚZICKÁ; tedy ta ovlivněna silou múz jako nejenom hudebních ve své nestandardizované kompoziční - eu_rytmické vyváženosti na rozdíl od BIZARDNOSTI DNEŠNÍCH STANDARDNÍCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ. Jde víceméně o východisko z DOBRÝCH, OPEROU INICOVANÝCH forem. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení, velmi dobře - B 88; po uspokojivém zodpovězení otázek výborně A 90

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Urbanistické řešení A Autorka z historiografického hlediska skvěle analyzuje východiska své ideje – nadstandardní záměr vystavět v Jaroměřicích vystavět znovu až fascinující kulturní, zde dokonce „operní“ téma. S tématem rozšířeným mnoha ambicemi se vyrovnává poctivě, ale současně nabízí jen potenciální, či spíš virtuální cesty k řešení. Profesně vzato pracuje s dobře míněnými, zdánlivě zřejmými jako aktuálními, zde ale i dosti komplikovanými ideovými vztahy typu příroda / kultura; na tomto základě navrhuje v různých částech obce k tématu KONCEPTUÁLNĚ VZTAHUJÍCÍ se intervence. Přihlédneme-li jako k východisku k definovanému cíli, nabízí se řada otázek, jejichž zodpovězení by pomohlo v obhajobě s pochopením nejen konceptu, ale aspoň náznaku přiměřených forem pro jednotlivé prvky, které jsou sice drobné, ale ve vztazích zásadní. Ty, jako je zejména na obnovené ose umístěná rozhledna, prostorové nároky budící nová festivalová louka, a pak drobné prvky jako sochy, brány, zvonice jsou nabízené jako konceptuální topologie k „nějakému“ budoucímu řešení, přestože soudě podle obnovované kompozice os, jsou to prvky zásadního nového uchopení území? Oponentuře jde o architektonické naznačení aspoň takového řešení, kterým vše autorka sice ideově sceluje, ale nedokládá, jak? Zda si (vyjma divadla) představuje alespoň regulativy pro jejich budoucí řešení, které by potvrdilo koncept Jaroměřicím nabídnout vyšší kvalitativní kulturní úroveň. To se týká i detailu veřejného prostoru, jako je např. náměstí Komenského; tím spíše, že se v analýzách krásně vyjadřuje význam těchto prvků slovy básníka. „Vidím tedy slavné průčelí zámku, vidím náměstí a vidím sloup svaté Trojice. Zdá se mi byla tem pod Bohem Otcem také Panna Maria. Rovněž zlato se tam třpytilo, bezpochyby na tom trojhranu, jejž měl Bůh Otec připravený k temeni hlavy, také nějaké paprsky tam někde byly vysoko na zemi. Nejsa ani malířem, ani sochařem, nedovedl jsem ocenit ani průčelí zámku, ani té svaté Trojice…“Vychvalovat umělecké jakosti onoho zámeckého průčelí jakož i ten sloup svaté Trojice, sám upřímný demokrat a bez vyznání, až jsem se tajně styděl, že mně přece knězi, právě tato architektura a umělecká hodnota obou těchto staveb byla po celých dvacet let vlastně lhostejná…“ Z celého kontextu diplomové práce je pozitivně zřejmé, že formy a krása těchto opěrných bodů okolí centra řešení ani autorce lhostejná určitě není; jen je to celé ale spíše na naší víře v to, jak je to myšlené, než na architektonickém dokladu mířícímu k nějaké krásné či nosné formě.
Architektonické řešení B Hlavní navržená stavba opery s hotelem se potýká s obtížemi hmoty i provozu spojenými s operním domem s hmotou i měřítkem. Autorka se snaží záměrně zapojit své řešení hlavně do stávající urbanistické struktury, a to někde i na úkor vlastního funkčního smyslu stavby opery. Kompozice se zprůchodněním hlavních pěších tahů přes objekt bojuje s dnešní až mantrou - zapojení do kontextu i v bližších pohledech. Na ně má však navazovat i řešení architektonických detailů, jako je vstup do operního domu a/nebo lákavé entrée do průchodu jako zajímavého námětu otevřené pasáže. Tak taky okno za jevištěm s výhledem na kostel je téma provozně složité a v podstatě akusticky odporuje zásadě operního pojetí scény a hudebního provozu. V tomto pohledu by si práce vyžadovala silnější zaměření na tyto prvky, které vždy u ikonických staveb představovaly vyjádření podstaty přechodu od běžného provozu jinam. U takového divadelního archetypu, jako je kostel nebo i opera, to byl vždy přechod od imanentního k umělecky transcendentnímu a tento zlom byl vždy náležitě řešen.
Provozní řešení B Úkol je řešen pozitivně hlavně z hlediska snahy uchopit ideu v širším území, což vlastní řešení buď handicapuje, ale pokud autorka vysvětlí, jak si představuje aspoň regule pro práci s uměleckými architektonickými prvky územím, pak se dá chápat jako pozitivum se vyrovnat s náročným řešením celkem. Autorka zapracovává až nad míru únosnosti diplomového úkolu širokou škálu vstupních informací s ambicemi vyhovět mnoha provozním potřebám a požadavkům, byť poněkud rezignuje na dostatečnou, např. festivalovou nadstandardně zatěžující dopravní obslužnost. Divadelní scéna, jako kulturně podstatná řešená zóna, jíž si autorka vzala jako hlavní kontextuální východisko, je kontextem ovlivněna do té míry, že např. pódium, ke kterému přiléhá nízká „back stage“, připomíná spíše plochu pouze pro koncerty než pro operu. Autorka si tedy do široka velmi rozevřené téma, ale přes některé až naivně vyznívající části jako např. divadlo na střeše apod., zde ale prokazuje cit a svým způsobem podporuje aspoň ideově svůj celkový záměr. Také sice nekonvenčním způsobem redefinuje kompoziční osy v centrální části obce, rozdělení budovy na dvě části však vzbuzuje otázky reálné funkčnosti zvoleného řešení i hlediska technického a požárně bezpečnostního. Nicméně celé téma, připustíme-li, že stačí jako KONCEPT, je však dostatečně silné, aby je bylo možné v detailech v dalších úvahách modifikovat, což je v tomto směru hlavní kvalita práce.
Technicko konstrukční řešení B Autorka se orientuje zdánlivě ekonomicky na zachování části stávající konstrukce, ta však ve vztahu k prostorovým náročným požadavkům operních a dalších přidaných funkcí, které lze do struktury umístit jen s obtížemi, jednoznačně směřuje spíše k novostavbě. Zatížení, požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) a další požadavky neumožňují využít stávající konstrukci racionálně. Zabývání se výhradně nosnou konstrukcí není předmětem oponentury; spíše je otázka, zda a jak by se řešily u divadla nezbytné otázky PBŘ aspoň v koncepční rovině, kdy se zde poněkud přehlíží nutnost napojení jednotlivých provozů na tyto požadavky. To ovšem nelze včetně akustiky řešit bez architektury dodatečně. Právě to totiž přitom může být hlavní překážkou zamýšlené a deklarované obnovené kulturně společenské hodnoty. Ta také souvisí s řešení obvodového pláště objektu a střešní terasy, jakkoli je společensky dobře míněná.
Formální úroveň A Práce má velmi dobrou formální a grafickou úroveň zpracování, je zřejmé, že se autorka ponořila do studia diplomového zadání poctivě. Podává cenné kulturně historické informace zaujatě a velmi přehledně, srozumitelně a přitom s poctivým přístupem se zabývat řešením jako kultivovanou formou. Je přívětivé, že zákresy do liniových představených vedut jsou charakterem provedeny jakoby ručně; jen je třeba kriticky vždy vyhodnotit opravdové vizuální působení, které je blíže pravdivosti zobrazení, jak to vnímá lidské oko, než mechanické překreslení z fotografie. Ta je, ačkoli se zdá být objektivní, velice zavádějící až lživá tím, že oko dominanty a horizonty vnímá více výrazně a monumenty opravdověji monumentálně. Nicméně zákresy dobře ilustrují hlavní ideje celku návrhu. Je potěšující až poetická úroveň zejména úvodních textů, v dalších vlastních popisech se však se vyskytují překlepy a věcné nejasnosti až chyby (např.
Navrhovaná známka
B
Body
88

Otázky

eVSKP id 141095