FILIP, J. Zobrazení binárních masek pomocí DMD čipu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Matoušek, Radomil

Práce obsahuje 48 str. textu, 19 referencí (všechny on-line), vlastní programování. Theses.cz byl na shodě 1,5%, práce je dílem autora. Předložená diplomová práce splnila zadání ve všech bodech. Poznamenejme, že DMD (Digital Micromirror Device) čipy, jsou v dnešní době nedílnou součástí mnoha moderních optických zařízení. Technicky jde o pole mikrozrcátek, jejichž naklonění lze řídit, a tak vytvářet binární odrazivé masky. Právě tento úkol byl základem rozsáhlé praktické – programové a implementační části práce, kdy student vytvořil knihovnu v jazyce Python pro řízení vyhodnocovacího modulu DLP LightCrafter 9000 EVM, včetně řídicího rozhraní, GUI aplikace a ověření komunikace mezi modulem a PC. U předložené práce vyzdvihuji fakt, že je multioborová, tj. student předvedl nejen výborné znalosti informatika v daném kontextu, ale i schopnost nastudovat další témata pro potřebu pochopení vlastní implementace. Práce je pěkně designově postavená, obsahuje minimum překlepů, gramatické chyby buď nejsou, nebo mi unikly, lze najít komplikovanější věty, celkový vjem čtenáře kazí pouze intenzivní nerespektování typografických zvyklostí (spojky a předložky na konci řádku). Při uvádění nových pojmů by textu prospěla změna řezu písma na italic. U vzorové aplikace by byla vhodná samostatná příloha s detailnějším popisem, na druhou stranu je plně k dispozici dobře komentovaný zdrojový kód (example.py). Celkově považuji práci za náročnou a v ohledu statistiky diplomových prací za nadprůměrnou. Práce je bezesporu přínosná a jak doufám, bude své poslání dále na ÚFI naplňovat. Práci, přes uvedené poznámky, hodnotím jednoznačně jako A/výbornou.

Posudek oponenta

Dostál, Zbyněk

Diplomová práce Filipa Jakuba se věnuje návrhu knihovny na ovládání vývojové desky LightCrafter 9000, která je určena k vysokorychlostnímu přepínání odrazivých masek. Práce je dělena do pěti logických celků. V prvé části práce je popsána technologie takzvaného "digitálního zpracování světla" pomocí čipu s polem mikrozrcátek. Je zde také popsána vlastní vývojová deska, se kterou student pracoval. Druhá část je věnována popisu komunikace vývojové desky s obslužným počítačem. Třetí část se velmi podrobně věnuje firmwaru vývojové desky a ukázkovému softwaru, který dodává její výrobce. Ve čtvrté části je provedena analýza problematiky práce. jsou zde také popsány algoritmy pro kompresi obrázků a jsou zde popsány limity vývojové desky. V páté části je popsána vlastní knihovna sestavená pro programovací jazyk Python. Práce, kterou student odvedl je dobrá a knihovna v kombinaci s vývojovou deskou pracuje dobře. Nicméně bych v textu práce ocenil podrobnější popis vzorového kódu s vysvětlením, co se kde nastavuje a jak s knihovnou pracovat. Tato část práce popisuje vlastní práci studenta a měla by být zpracována tak podrobně, jak je to možné. Také bych v práci uvítal porovnání rychlosti přepínání masek softwarem výrobce s rychlostí, kterou umožňuje studentova knihovna. Práci kazí i několik formálních věcí. V začátku práce jsou informace v textu zdvojené (například tvorba odstínů šedé barvy). Jsou používány krkolomné výrazy, které vznikly nejspíše doslovným překladem z angličtiny (například "vyhodnocovací modul", "zákaznické bitmapové obrázky", "rádiová tlačítka"). Jednopísmenné předložky jsou na koncích řádků apod. Práci hodnotím kladně, i když text, ve kterém student svoji práci popisuje, má nedostatky. Z přiložené knihovny usuzuji, že student odvedl velký kus práce. Vzhledem k jistým nedostatkům práci hodnotím jako velmi dobrou - B.

eVSKP id 145642