TALÁBA, M. Nekonvenční metody měření proudu a napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student pracoval, dle hodnocení odborného vedoucího Dr. Hrabčíka z firmy ABB, velmi samostatně, práci průběžně konzultoval. Na základě rešerše si vybral typy senzorů, které se v dané aplikaci zatím nepoužily a připravil jednoduché zařízení, které prakticky změřil v uvedené firmě. Sám zhodnotil dosažené výsledky z pohledu parametrů a použitelnosti v dané aplikaci. Odborný vedoucí považuje za nedostatek, že se nepodařilo realizovat měření na senzorech vhodnějších pro měření proudu především s pohledu fázového posunu mezi proudem a výstupním napětím pro dosažení vyšší třídy přesnosti a hodnotí jeho práci 86 body. Nicméně student prokázal schopnost nastudovat problematiku, experiemntálně ověřit svůj návrh a vyhodnotit. Z tohoto pohledu splnil zadání. Také ukázal svou schopnost práce s literaturou, což dokládá právě rozsah zpracované teroretické části, která výrazně převyšuje část praktickou. Zpracovanou práci jsem dostal do ruky až po jejím svázání, takže nebylo možné studentovy podat zpětnou vazbu v jejím zpracování. Tímto práce po formální stránce vykazuje drobné nedostatky jako chybějící popis použitých veličin ve vzorcích či obrázcích a dále v některých případech velmi stručný popis obrázků či jejich kvalita, kde by další informace pomohly k jejich srozumitelnosti. Vzhledem k tomu, že student prokázal schopnost řešit zadaný úkol s inženýrským přístupem, s přihlédnutím k posudku odborného vedoucího a drobných nedostatků v práci se přikláním k podobnému bodovému hodnocení a doporučuji práci k obhajobě.
Text předložené diplomové práce má 103 číslovaných stran včetně 10 číslovaných stran příloh s výkresy plošného spoje, tabulkami naměřených hodnot a grafy naměřených charakteristik. Je použito 29 odkazů, které jsou systematicky citovány. Text je doplněn seznamy zkratek, obrázků a tabulek. Teoretický úvod práce je poměrně rozsáhlý a v souladu se zadáním je zde na stranách 11 až 50 přehled metod pro měření velkých proudů a vysokého napětí. Tato část je zpracována velmi dobře, bez věcných chyb a jen s minimálním výskytem neobratných formulací. Rozdělení do jednotlivých kapitol je optimální. Popis návrhu proudového senzoru a jeho testování je v kapitole “ 4 Praktická část“ na stranách 51 až 81. Po krátké rozvaze o optimálním umístění senzoru v rozvaděči, je na základě modelování průběhu magnetického pole kolem páskových vodičů navrženo umístění sondy a je vybrán nejvhodnější typ magnetorezistivního senzoru. Pro zpracování signálu senzoru je použit diferenční zesilovač s operačním zesilovačem. Z důvodu univerzálního použití proudového převodníku bylo zvoleno napájecí napětí 3,3 V, které lze snadno získat z libovolného napájecího zdroje v rozvaděči pomocí integrovaného stabilizátoru napětí. Konstrukční řešení proudového převodníku včetně výběru jednotlivých součástek a návrhu plošného spoje i jeho umístění plně vyhovuje zadaným požadavkům. Použité zapojení diferenčního zesilovače je však citlivé na vlastnosti operačního zesilovače a přesné nastavení hodnot rezistorů. Dle mého názoru může přispět ke zhoršení přesnosti převodníku. Testování proudového převodníku, které je popsáno v kapitole “4.5 Vyhodnotenie merenia“ na stranách 66 až 79, bylo provedeno velmi pečlivě. Výsledky práce jsou povzbudivé, a i když pro použití ve standardním rozvaděči nemá navržený proudový převodník dostatečnou přesnost, možnost jejího zvýšení v dalších variantách je pravděpodobná. Ve své diplomové práce pan Michal Talába prokázal, že je schopen samostatně vyřešit zadání technického charakteru. Text práce je zpracován pečlivě a nejsou zde závažné chyby ani opomenutí. Zadání práce bylo v plném rozsahu splněno. Práci proto doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 102960