MENŠÍK, D. LAUSANNE – PLAINES DU LOUP: ekologické město [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Prof. Ivan Koleček: Urbanistické řešení Úvodní informace o krajině, městě a městské čtvrti se rychle soustřeďují na městský blok, jeho členění a orientaci. Program školy a hlavní pěší osa čtvrtě jsou zakomponovány do struktury bloku. Charakter prostorů v měřítku městské čtvrti, Avenue Plaine du Loup, obslužné komunikace a obytná ulice zůstávají v abstraktním vyjádření stejně jako celkový plán situace. Měřítko městského bloku Jednoduchý a silný koncept zastavění je vyjádřen rozdělením na tři části čtyřmi dlouhými bloky bydlení ve směru sever–jih, jinak řečeno kolmo ke krajině jezera, Alp a svahu města. Tento radikální přístup dává všechny jednotky bydlení do stejného vztahu k vzácné okolní krajině. Program školy centrálně umístěný mezi bloky bydlení podél pěší osy čtvrtě se dostává do výjimečné situace. Má úlohu definovat identitu městského bloku, škola je brána jako instituce a je referencí nového světa školáků. Je zvláštní, že je to střecha školy – hřiště a „školní dvůr“, které nejlépe odpovídají této situaci. Prostory podél školy – hlavní pěší osy čtvrtě zůstávají příliš abstraktně vyjádřeny. Jejich charakter je velkým potenciálem dalšího vývoje projektu s jasnějšími vazbami na vstupy do školy (ztracené v jejich stometrových fasádách) a vstupy do átrií-dvorů bydlení příliš introvertních v uzavřených vnitřních prostorech, těžko přístupnými. Architektonické řešení Bydlení v dlouhých blocích je základní myšlenkou konceptu struktury zastavění. Organizace kolem „atria“, vnitřního prostoru, je jasnou a hodnotnou ideou. Byty jsou k němu orientovány dlouhými terasami–balkóny. Typologie bytů je jednoduchým řešením mezi základním obytným prostorem a uzavřenými jednotkami pokojů. Princip komunikačních jader dává dobrou organizaci vstupů do bytů. Prodloužení bydlení do vnitřních prostorů atrií není dostatečně dořešeno. Jejich velký potenciál zabydlenosti a návaznosti na přízemí zůstal ve schématickém vyjádření. Fasády obytných bloků zůstávají příliš uzavřené vzhledem k vnějším prostorům, vztah ne škole, k průchozím pěším osám je v abstraktní představivosti. Uzavřené fasády vertikálních komunikací nevyužívají možnost otevření a dynamického života promítaného do vnějších prostorů. Škola Typologie školy je klasickým řešením vztahů mezi halami – prodloužení učeben a jejich umístění podél fasád Vstupní podlaží reguluje prostor tělocvičny, spojuje a dělí. Vstupy školy jsou příliš začleněny do fasád bez možnosti orientace. Další kroky vývoje projektu mohou přivést logická řešení v definici vstupů, orientaci a posílení identity školy jako instituce. Hodnotně definovaná střecha – hřiště – dvůr je nejsilněji vyjádřený venkovní prostor a stává se najednou centrem městského bloku s prodloužením do měřítka městské čtvrti. Park Organizace prostoru parku není dostatečně jasná myšlenka, jeho rozdělení a návaznosti na školu a pěší osy jsou jen formální. Zabydlenost parku se zastavila v textu popisujícího principy a potenciály konceptu. Téma bydlení – ekologické město Kvalita typologie bytů je vyvrcholením dvouleté práce k tématu bydlení, je škoda, že jejich prodloužení do polosoukromých a poloveřejných prostorů zůstalo v abstraktním potenciálu. Ekologické město, jehož principy jsou vepsány do projektu, doprava, pěší návaznosti, organizace bytů nemá reakci v několika úvahách ve schématech a textech. Vojtěch Jemelka (Ekologické) město, místo: Úvodní zamyšlení o podstatě ekologie je dobré; neodpovídá ale na dané problémy konkrétněji, což bych u tebe čekal. I tak ale oceňuji příklon k danému materiálovému řešení, které sice svou modulárností jaksi blokuje typologie bytů, ale je příkladným rozhodnutím do budoucnosti. V detailech je nejasná kombinace CLT panelů se skládaným systémem trámků s výplňovou izolací. Strop nad 1.np je betonový proč a neizoluješ fasádu příliš? Postrádám adekvátní skladbu na terénu / pod ním, která by navázala na příkladně položenou, tj. nízkou, laťku ekologické stopy. Silný koncept čtyř nerovnoběžných řádků, které silným vztahem svírají atria, proložených nízkou horizontální hmotou školy je dobrou reakcí na místo a při své jednoduchosti nabízí mnoho situací. Problematickými se pak ale jeví spojovací krčky, které sice dobře naplňuješ aktivním parterem, ale ve vztazích hmot i fasád tím vznikají kompromisy. Návrh venkovních ploch je příliš schematický, i když v jednoduchosti je samozřejmě síla. Volnost členění ploch v atriích by možná prospěla i celku tak, aby se tento nestal příliš rigidním? Členění parku vychází z urbanistického konceptu, nenabízí však nic více, a především útulnost. Možná by stačilo citlivěji a volněji sázet stromy? Škola: Ústředním motivem školy je tělocvična, která řešení na dlouho zablokoval, ale nakonec se přeci jen stala prostorem kýženě spojujícím, i když ne úplně přirozeně. Rozhodnutí pro její neodsunutí na okraj je dobré, nicméně dlouhá cesta k elegantnímu zapojení do nejednoduchého celku mohla být naplněna třeba i hledáním jiného modelu. Konečný návrh zapojuje tělocvičnu do celku, ta ale nepřináší do uspořádání hledanou jednotu. Dvě patra se tak stávají jakoby světy samy pro sebe, i když se jejich dispozice, až na pár chodeb a rozporuplného prostoru mezi dolními třídami a zázemím, nakonec podařilo dobře vyčistit. Horní podlaží přináší velkorysou koncepci uspořádání tříd kolem haly zakončené světlem, stejně jako volnost střešního dvora. Zabydlení: „Tváře domů otáčejících se na sebe jsou následovány tvářemi lidí.“ Citace poeticky vystihuje koncept. Nevím, zda by ale lepší nasazení schodišť a modul / hloubka hmot neprospěly jasnějšímu řešení orientace domů i bytů? Ve slušných dispozicích se pak občas dostáváš do příliš těsných momentů hrdel tam, kde usiluješ o diagonální plynutí či až křečovitě zabydlovaných chodeb. Vnitřní fasády dobře vyjadřují obytnost a prodloužení bydlení ven vrstvou přidaných lodžií. Ty vystavují svou skladebnost, která je působivá, nicméně neodpovídá způsobu stavby hmoty domu. Vnější fasády bytů a parteru nejsou stále přesvědčivě sladěny a v konečném důsledku vyznívají při opakování pásů vysokých otvorů až banálně. Přístup: Aktivní, přemýšlivý, skupinotvorný, nicméně cítím v procesu i výsledku určitý boj a nevím vlastně s čím nebo o co? Je to tématem, fyzickým nemodelováním či nutností izolace? Výsledkem je tedy kvalitní práce, která ovšem nepřesahuje ty předešlé, jak by to u diplomního projektu bylo očekávatelné. Prezentace: Úplná, na vysoké grafické úrovni. Oceňuji údernost plakátu, který díky jednomu zobrazení říká o projektu vše, čeho jsi dosáhl. Doplňují text platí, nicméně nabízí i otázky, zda bylo obtížného cíle beze zbytku dosaženo? Paré je bohatě doprovozeno texty, i když jejich jasná podstata se někdy ztrácí v množství rozvíjených témat. Toto je ostatně i problémem celé práce, která se, i přes vysokou výtvarnou kvalitu, někdy rozpadá do dílčích řešení bez vnímání a podporování celku. Pro ilustraci: „nepostačí jeden schwarzplan; je třeba 2…“. Radek Toman Dan předkládá jasný a jednoznačně koncipovaný projekt. Urbanistická struktura je velice sebevědomá a promyšlená (orientace domů, průhledy a výhledy, navázání na park, proslunění atd.). Oceňuji výstižné a zdařilé texty, které doplňují jednotlivé části práce. Dispozice bytových domů jsou funkční a logické. Dan dobře využívá možností, které mu poskytuje daná typologie lineárních deskových domů. Umístění školy do středu projektu vnímám v této koncepci jako správné rozhodnutí. Podobný princip se objevuje i v návrhu samotné školy, kde je do středu dispozice umístěn objem tělocvičny. Vždy to, co je prostorově jiné, je umístěno do středu kompozice. Konstrukční řešení je logické a zvládnuté jak u objektu školy, tak u případě bytových domů. Park je funkční a výrazovou střídmostí vhodně doplňuje navržené domy. Celkově se jedná o zvládnutý a vyvážený projekt, ke kterému mám máloco vytknout.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Přístup studenta ke zpracování | Projekt je výsledkem velké investice práce, jeho cesta probíhala v několika fázích a nových definicích typologie školy, která se na druhé straně odráží v její kvalitě. Silný koncept čtyř bloků definoval příliš další vývoj, hlavně v charakteru vnějších prostorů. Grafické vyjádření je jednoduchou cestou, ve které je koncept projektu silně vyjádřen hlavně v doplnění 3D, naopak prodloužení do venkovních úprav prostorů zůstalo příliš abstraktní. Profesionálně definovaný architektonický projekt je jasným základem k jeho vývoji v dalších etapách. |
Autor v diplomové práci projevil schopnost dobrému porozumění zadání, nalezení silných stránek místa a stanovení zajímavých a životaschopných koncepčních myšlenek. K jejich přetavení do přesvědčivého architektonického návrhu však chybí finiš, nezávislý pozorovatel si musí spoustu věcí domyslet.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Urbanistické řešení | B | Autor si pohrává se zajímavou myšlenkou spojení kompaktního a funkcionalistického města, tedy jejich hlavních předností. Rozděluje zadaný blok na tři menší: bydlení – škola – bydlení. Přestože jsou od sebe jasně oddělené, díky poměrně úzkým veřejným prostorům ulic se mohou v jejich úrovni vytvářet velmi silné vazby a zážitky z prostoru jako v kompaktním městě. Parter školy a bytových domů mezi sebou intenzivně komunikují. V druhém plánu vyšších pater autor nechává vyrůst pouze úzké hmoty bytových domů využívající výhody funkcionalistického města – daleké výhledy na jezero a panorama Alp, vizuální propojení s přilehlým parkem, dostatek slunečního svitu a prostoru kolem, čímž dosyta využívá potenciál místa. Prostor parku by si zasloužil více pozornosti. Jeho řešení je strohé, bez kompozice, a náhodně vypadajícím rozmístění jednotlivých prvků. | |
Architektonické řešení | C | Budova školy je tvořena nízkou dvoupodlažní hmotou. Jejím srdcem je velkorysý prostor tělocvičny, kolem kterého se otáčí komunikační prostory vstupního a podzemního podlaží, čímž vzniká jejich zajímavé propojení. Druhé nadzemní podlaží s tělocvičnou už propojené není; má svou vlastní halu, z které jsou přístupné jednotlivé učebny umístěné na obvodu. Hala je tak prosvětlena pouze střešními světlíky a skrz učebny, kvůli čemuž může trpět nedostatkem přirozeného světla. Na střeše se pak nachází školní dvůr a hřiště, což má výhodu v úspoře místa, velkou nevýhodou je ale odtržení školního dvora od provozu samotných tříd a školních chodeb. To, co se děje na školním dvoře, vidí jen obyvatelé okolních bytových domů, nikoliv však žáci ve třídách nebo na chodbách. Fasáda objektu školy je rytmizovaná propsáním nosné konstrukce, hlavní vstup do budovy ale není pro návštěvníky jasně čitelný. Bytové domy jsou svou hmotou poměrně elegantní, mají zdařile navržené společné prostory i byty. Do dvora jsou opatřeny lodžiemi – pobytovými fasádami, směrem ven k městu mají „hladké fasády“ pouze s okny bez prostorového členění. Celková kompozice fasád je až příliš utilitární, prvoplánově vycházející z dispozic bez invenčního zásahu architekta. Příliš velká míra strohosti na tak velkých domech není městotvorná. Materialita bytových domů není z návrhu dobře čitelná. | |
Provozní řešení | B | Dispozice školní budovy je jednoduchá a přehledná. Téměř všechny prostory jsou vizuálně propojené s exteriérem a s velkorysými prostory tělocvičny či haly, což umožňuje snadnou orientaci v budově. Bytové jsou provozně rozděleny do několika menších celků pomocí vertikálních jader, přičemž na schodiště jsou v rámci jednoho patra napojeny maximálně 4 byty. Dispozice bytů jsou funkční, přehledné a prostorově zajímavé. | |
Technicko konstrukční řešení | B | Nosná konstrukce školní budovy je tvořena železobetonovým skeletovým systémem, přičemž velký rozpon tělocvičny je chytře překlenut nosníkem skrytým ve stěnách oddělující jednotlivé učebny. Na školní budově autor navrhl velké prosklené plochy, z návrhu však není jasné, zda a jak bude řešené stínění proti přehřívání a pro zajištění světelné pohody ve třídách. Nosná konstrukce bytových domů je v úrovni podzemního podlaží a parteru navržena z železobetonu, vyšší podlaží jsou navržena jako dřevostavba z nosných CLT panelů včetně stropních konstrukcí. Vertikální jádra jsou železobetonová. Z důvodu požární bezpečnosti jsou dřevěné panely ochráněny protipožárními deskami, čímž se ztrácí pohledová kvalita a přidaná hodnota nosné konstrukce. | |
Formální úroveň | D | Formální úroveň prezentace je velmi slabá vypovídající o autorově nedostatku času na dopracování návrhu. |
eVSKP id 134620