PAŘILOVÁ, K. Studium vybraných aktivních látek v českém pivu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.
Experimentálně velmi náročná práce typu screeningové studie byla zaměřena na zavedení a optimalizaci stanovení vybraných aktivních látek v pivu metodou on-line LC/MS. Cílem bylo zejména optimalizovat podmínky extrakce a chromatografické analýzy flavonoidů v pivu (gradientová HPLC-PDA) a dále optimalizovat identifikaci a kvantifikaci vybraných derivátů metodou LC/MS a LC/MS/MS. Součástí práce bylo i stanovení dalších analytických a technologických charakteristik piva. Studentka přistupovala k experimentální práci zodpovědně, samostatně a s potřebnou dávkou zručnosti. Po zaučení zvládla náročnou přístrojovou techniku včetně interpretace dat. Samostatně a s velkým zájmem přistupovala i ke zpracování výsledků diplomové práce a jejich diskusi. Výsledky studie již byly prezentovány v odborném tisku a na mezinárodních konferencích. Práci řešenou v rámci grantového projektu doporučuji k obhajobě a hodnotím ji celkovou známkou výborně (A).
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená diplomová práce představuje vysoce zdařilou studii, při které byla dodržena veškerá pravidla platná pro publikování souborné vědecké práce. Práce představuje celkem 140 stran textu, včetně 7 příloh. Při jejím sepisování čerpala diplomantka z 62 literárních pramenů, které jsou v práci správně citovány. Práce je členěna obvyklým způsobem, zahrnuje kapitoly úvod, teoretická část, experimentální část, výsledky a diskuse, závěr, seznam použitých zdrojů, seznam použitých zkratek a symbolů, seznam příloh a vlastní přílohy. Práce byla sepsána velice pěknou češtinou, což mne přimělo k důkladnému přečtení, při kterém se mi podařilo objevit několik překlepů a zejména, a to v několika případech, nadbytek interpunkčních znamének. Velice zdařilá je teoretická část, kde jsou zpracovány dokumenty o českém pivu a jeho historii, dále podrobnosti o technologii výroby piva a obsahu biologicky aktivních látek ve finálním výrobku. Za přínosné považuji také to, že jsou zvláště vyzvenuta specifika složení a technologie českého piva. Poslední kapitola teoretické části je věnována možnostem stanovení aktivních látek piva, kde jsou podrobně rozebrány metodické postupy pro separaci fenolických látek, separaci proteinů a využití metody HPLC/MS v analýze flavonoidů. Pouze pokládám za trochu neobvyklé, že v textu uváděné citace pomocí čísel v hranatých závorkách jsou zejména u podkapitoly technologie výroby piva uváděny u nadpisů. V experimentální části jsou kromě materiálu a použité přístrojové techniky podrobně popsány veškeré rozhodčí metody, včetně ověření na modelových vzorcích. Z příslušného textu diplomové práce je zřejmé, že její autorka musela pro splnění cílů zvládnout několik metodických postupů prováděných na složitých instrumentálních zařízeních. Veškeré výsledky jsou zpracovány do přehledných tabulek a grafů. Metoda HPLC/MS, která byla použita pro stanovení polyfenolických látek izolovaných z piva, poskytla široké možnosti pro vlastní diskusi, které byly diplomantkou v práci plně využity. Za velmi vypovídající pokládám doložení výsledků ukázkami hmotnostních spekter, spekter štěpných produktů a chromatografických záznamů vybraných polyfenolů zjišťovaných u jednotlivých druhů piva. Ke kvantifikaci obsahů polyfenolických látek v pivu byla zvolena metoda kalibrační křivky. Přestože autorka diplomové práce v textu v kapitole výsledky a diskuse uvedla vypočtené rovnice regresní analýzy, neuvedla je již u příslušných kalibračních křivek prezentovaných v přílohách, stejně tak jako korelační koeficienty R. Křivky zde uvedené, zejména kalibrační křivka 3, 4 a kalibrační přímky tvořící přílohu 5 nevypadají jako kalibrační přímky, ale jako přímky vzniklé pouhým propojením měřených bodů příslušných analýz. Pro vlastní obhajobu by bylo vhodné doložit správné kalibrační přímky a vypočtené korelační koeficienty R. Zejména by to bylo vhodné v případě, pokud budete v této velmi zajímavé tématice pokračovat. Přes tuto jednu připomínku, nikoliv však natolik závažnou, aby snížila odbornou a grafickou úroveň předložené práce, hodnotím diplomovou práci jako vynikající studii, která přispěla k rozšíření poznatků v daném oboru. Proto ji hodnotím známkou "výborně".
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 16559