KOVÁŘOVÁ, R. Stresová odolnost PHA akumulujících bakterií vůči podmínkám v gastrointestinálním traktu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Ve své bakalářské práci se Radka Kovářová věnovala studiu vlivu schopnosti akumulace PHA na odolnost bakterií vůči stresovým podmínkám gastrointestinálního traktu. K řešení práce přistupovala studentka aktivně a se zájmem. Během práce zvládla všechny nezbytné laboratorní postupy a metody. Je na místě vyzvednout neobvyklou ochotu studentku opakovat neúspěšné experimenty, kterých byla v práci celá řada. Během realizace experimentální práce i při finalizaci textové části studentka využívala konzultace a projevila schopnost vypracovat odborný text, který jistě není bezchybný, nicméně je na dostatečné úrovni, abych jej mohl doporučit k obhajobě a hodnotit známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Studentka Radka Kovářová se ve své bakalářské práci věnuje stresové odolnosti PHA akumulujících bakterií, a to vůči podmínkám v gastrointestinálním traktu člověka. V teoretické části práce na 13 stranách shrnuje poznatky o bakteriích, stresové odpovědi mikroorganismů, modelovém mikroorganismu využívaném v experimentální části práce a také o gastrointestinálním traktu člověka. Kvůli lepší návaznosti bych doporučila kapitolu 2.2 věnující se GIT zařadit až na konec teoretické části. Kladně hodnotím množství a kvalitu citovaných zdrojů, avšak při větším množství citací za odstavcem bych v případě jejich číselné posloupnosti doporučila upřednostňovat formát např. [1–5]. V experimentální části práce se studentka věnuje expozicím kmene produkujícího PHA a jeho PHA neprodukujícího mutanta stresům a následnému vyhodnocení vlivu stresu na mikroorganismy prostřednictvím stanovení viability. Jako stresové faktory jsou přitom využity různé koncentrace šťáv přirozeně se nacházejících v GIT (žaludeční, pankreatická a žlučová šťáva). Ke stanovení viability je využita řada metod, jejichž výsledky jsou patřičně diskutovány. Celkově působí experimentální část velmi komplexně a v závěru jsou správně shrnuty dosažené výsledky. V práci se nachází pár překlepů a nešťastně formulovaných vět, což ale nesnižuje její celkovou úroveň. Všechny definované cíle byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A. Některé nedostatky: Str. 7: Podobné vlastnosti jako PP má PHB, nikoliv obecně všechny PHA. Str. 8: Bakteriální buňka obsahuje pouze jeden chromozom. Str. 13: Mucin je glykoprotein, ale nejedná se o enzym. Str. 14: Žlučová barviva jsou synonymem pro žlučové pigmenty, nejedná se o rozdílné látky. Str. 19: Bylo by vhodné obrázek 7 přeložit do českého jazyka stejně jako ostatní. Str. 21: K používaným mikroorganismům bych doplnila sbírková čísla. Str. 24: K množství roztoku propidium jodidu by bylo vhodné uvést jeho koncentraci. Str. 30: V obr. 12 (pankreatická šťáva) jsou množství živých buněk C. necator H16 a C. necator PHB4 stejná, v obr. 13 (žaludeční šťáva) je vyšší viabilita zaznamenána u PHA neprodukujícího kmene a u žlučové šťávy (obr. 14) byl odolnější kmen C. necator H16, neuváděla bych tedy zde jako závěr experimentu, že odolnější byl PHA neprodukující kmen. Str. 38: Granule PHA jsou lokalizovány v cytoplazmě, nikoli v cytoplazmatické membráně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B |
eVSKP id 115868