FRENŠTÁTSKÝ, P. Softwarový analyzátor zvukových efektů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student přistupoval k řešení diplomové práce zodpovědně a samostatně, pravidelně předkládal výsledky a chodil na konzultace. Metoda měření THD pomocí Goertzelova algoritmu byla prezentována na konferenci Student EEICT 2014. Vzhledem ke schopnostem, které student prokázal při realizaci semestrální práce, bylo zadání diplomové práce voleno jako náročnější. Proto nepovažuji za nedostatek to, že student nestihnul implementovat zadáním požadovanou kompenzaci modulové charakteristiky zvukového řetězce. Z pohledu vedoucího diplomové práce proto považuji zadání za splněné. Vytvořená aplikace bude použita ve výuce a dále vyvíjena v rámci výzkumných aktivit. Z formálního hlediska práci vytýkám ojedinělé chyby ve vzorcích a textu, překlepy a používání hovorových výrazů.
I když student v závěru práce uvádí, že nebyla implementována kompenzace modulové charakteristiky zvukového řetězce požadovaná v zadání, považuji rozsah práce za více než dostatečný. Nesplnění tohoto bodu bylo dle mého názoru způsobeno spíše časovou náročností zadání než malou snahou studenta a tvoří jen nepodstatnou část zadaní, kterou bude možné snadno doplnit. Přesto mám k textu práce několik faktických výhrad. Ve vztahu (1.4) student chybně uzávorkoval koeficient ve jmenovateli. Správně měl jmenovatel být 1 - (1-T_AV)z^-1. V první větě na straně 17 student uvádí "Místo pravoúhlého okna lze použít jiná okna, jež daná zkreslení umožňují zvýšit." Správně však je "snížit", jinak použití okna postrádá smysl. Dole na straně 18 tvrdí, že u Goertzelova algoritmu oproti FFT neplatí podmínka délky segmentu pro dosažení požadované rozlišovací schopnosti. Je nutné si uvědomit, že Goertzelův algoritmus počítá jen vzorky diskrétní Fourierovy transformace, takže rozlišovací schopnost se nezvýší. Chybu si student nejspíš později uvědomil, protože u popisu implementace Goertzelova algoritmu již délku impulsní charakteristiky N stanovuje z požadované kmitočtové rozlišovací schopnosti. V rovnici (1.16) fázovou kmitočtovou charakteristiku definuje jako záporně vzatý argument komplexní kmitočtové charakteristiky. Podle mého názoru je znaménko minus nadbytečné. Přeladitelnou pásmovou propust bych realizoval raději klasickou kmitočtovou transformací dolní propusti na pásmovou propust (v prostředí Matlab funkce iirftransf) než komplexní modulací koeficientů filtru. V obou případech vzroste řád na dvojinásobek, při použití kmitočtové transformace ale koeficienty zůstanou reálné. Pokud jsou filtry implementovány v pevné řádové čárce, pak by dle mého názoru byla vhodnější implementace v 1. kanonické formě. Pokud jsou implementovány v pohyblivé řádové čárce, tak je možná zbytečný rozklad na sekce 2. řádu. V tabulce D.4 je mnoho koeficientů filtrů (hlavně u čitatele) rovno nule. Pokud už je tabulka uvedena, tak by bylo vhodné změnit formát výpisu nebo čitatel vynásobit např. 1000. Úroveň práce bohužel snižuje také množství překlepů, používání hovorových (můžou, tímhle, atd.) nebo slangových (endián) výrazů. Přes uvedené výhrady považuji práci za velmi zdařilou.
eVSKP id 73849