ROZLÍLKOVÁ, L. Kazuistika závažných havárií v ČR [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Kotek, Luboš

Studentka Lada Rozlílková zpracovala svoji diplomovou práci na téma kazuistická analýza závažných průmyslových havárií v ČR. Na toto téma dosud nebyl zpracován žádný ucelený text, studentka tak mohla využít své znalosti a jazykové schopnosti při studiu zahraničních textů. Jako nejvýznamnější nedostatek se jeví nedotažení analýzy databáze závažných havárií z hlediska příčin i následků. Přesto je zpracovaná práce objevná, protože shrnuje běžně nedostupné informace a na graficky dobré úrovni je prezentuje. Předloženou práci hodnotím známkou B.

Posudek oponenta

Trávníček, Petr

K diplomové práci mám následující připomínky a komentáře: 1) V některých případech autorka použila poněkud nešťastné obraty a termíny. Jedná se například o termín "méně závažná havárie", "vážná havárie", "právo na bezpečnou komunitu", "závažné události" apod. Pokud autorka používá termíny, které nejsou běžně používané, měla by je přesně definovat. 2) V práci jsou použity nepodložená tvrzení, např. "Závažné havárie vznikají nejčastěji v chemickém průmyslu." Nerozporuji pravdivost tohoto výroku, jen to, že autorka nepoužívá odkazy, aby tento výrok podložila. 3) Str. 21, kap. 3.1.2: Zde se autorka zabývá příčinami havárií, podle mého názoru se vzhledem k zadání DP jedná o velmi důležitou kapitolu. Navzdory tomu je zde v podstatě použitý jediný literární zdroj. Přitom existuje celá řada teorií a publikací, které se zabývají tím, proč havárie vznikají (např. Perrow, Ch.: Normal Accidents, Dekker, S.: Drift into Failure a mnoho dalších odborných knih a článků). 4) Kap. 3.2: Autorka zmiňuje Heinrichův model, ale bez jasné vazby k dalším částem práce. Byl tento model použit pro stanovování příčin havárií či nikoli? V textu je zmiňováno, že 88 % nehod je způsobeno v důsledku selhání lidského činitele. V dnešní době však je konsensus takový, že selhání lidského činitele je spíše symptomem než kořenovou příčinou. 5) Kap. 5.1.1: Není příliš zřejmé, co bylo převzato z literárního zdroje [8] a co byla vlastní práce. Popisky obrázku jsou nedostačující, chybí například uvedený časový interval, nebo informace o tom, že se jedná o upravený, ale převzatý graf. 6) Kap. 7: Není mi příliš jasné, proč autorka uvádí celkové počty průmyslových podniků. Je to matoucí. Jak je vlastně definován "průmyslový podnik"? Možná bylo vhodnější se zaměřit pouze na podniky spadající pod direktivu SEVESO a počty závažných havárií ve smyslu zák. č. 224/2015 Sb. (většina popisovaných havárií jsou stejně havárie závažné). 7) Není příliš zřejmé, co vše je obsaženo ve finančních škodách (viz kap. 7.5). Je jasné, že autorka čerpala z běžně dostupných zdrojů, kde podrobnosti často chybí, nicméně zde mohlo být uvedeno obecně, co vše se do finančních škod zahrnuje. Tento fakt mít poté v diskuzi na paměti. 8) V kap 7.10 autorka uvádí hlavní kauzální faktory, není však jasné, jaké dílčí kauzální faktory do těchto skupin náleží. Chybí odkazy na tabulky a na grafy. Ocenil bych opět širší diskuzi na téma kauzálních faktorů vedoucích k havárii s jasnou vazbou na kap. 3.1.2 a 3.2 9) Ocenil bych samostatnou kapitolu „Metody práce“, kde by bylo uvedeno, jak autorka postupovala při výběru a třídění informací, zdroje informací, použité textové řetězce při vyhledávání, postup při stanovování kauzálních faktorů, atd. V tuto chvíli jsou výsledky práce v podstatě nereprodukovatelné. Přes zjevné nedostatky považuji práci za zajímavou a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 137167