ŠEVČÍK, Š. Univerzální řídicí jednotka pro testování životnosti motorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Šimon Ševčík ve své diplomové práci navrhoval univerzální řídicí jednotku pro testování životnosti elektromotorů. Zadání práce bylo splněno. Autor navrhl a vyzkoušel obvodové řešení podle požadavků zadání, kde byly požadovány tři dílčí části (programovatelná řídicí část, měřicí část a kontrolní část) a tři režimy zkoušek. Navržený systém je modulární a umožňuje rozšiřování podle potřeby zkoušek. Student přistupoval ke zpracování tématu postupně po jednotlivých částech, které systematicky probírá, analyzuje a navrhuje obvodové řešení. Samostatně navrhovat a realizoval měření, včetně řídicího programového vybavení. Práce byla náročná po experimentální stránce. Autor konzultoval především s pracovníky firmy ASCOLL. Bohužel v závěru práce se potýkal s nedostatkem času a výsledná práce nese stopy spěchu. Navrhuji hodnocení stupněm B - 81 bod.
Cílem diplomové práce bylo na základě teoretické rešerše provedené v rámci semestrálního projektu navrhnout a zkonstruovat univerzální řídicí jednotku pro testování životnosti motorů. V zadání práce byly stanoveny požadavky v podobě rozdělení jednotky na tři dílčí části (programovatelná řídicí část, měřicí část a kontrolní část). Dalším požadavkem byla možnost provádět tři různé typy zkoušek motorů typu BPM (zkouška spolehlivosti, zkouška životnosti a testování ve vysokých otáčkách) a možnost rozšiřitelnosti na různý počet současně testovaných motorů. Po odborné stránce považuji práci za velmi zdařilou. Student přistupoval k řešení problematiky systematicky a metodicky správně. Navržený systém je modulární a není tak problémem případné budoucí rozšíření funkcionality nebo zvýšení počtu současně testovaných motorů. Student navrhl a realizoval desky plošných spojů jednotlivých částí systémů. V příloze práce je uvedena jejich kompletní výrobní dokumentace. Jedním z výstupů práce je i aplikace pro „mikropočítač“ Raspberry Pi 3, která umožňuje dohled nad klíčovými parametry během testování. Formální stránka bohužel kazí celkový dojem z jinak velmi zdařilé práce. V textu se objevuje velké množství překlepů a chybějících, nebo naopak přebývajících mezer. Odrážky v textu nejsou psány správným způsobem. Číslování obrázků a tabulek je rovněž nestandardní. Formátování odstavců textu není jednotné z hlediska zarovnání, řádkování ani způsobu předsazení prvního řádku. Mezery mezi odstavci a nadpisy nejsou jednotné. Student místy vynechává zbytek strany před nadpisem třetí úrovně, který začíná až na následující straně práce (str. 22, 23). Okraje jednotlivých stránek nejsou také nastaveny jednotně. Například na straně 12 jsou obrázky umístěny až v oblasti zápatí stránky. Obrázky ani tabulky v celé práci nemají jednotný grafický styl. Velké množství obrázků je velmi obtížně čitelných (2-2, 5.1-2, 5.1-6, 5.2-3, 5.3-2, atd.). Schémata zapojení obsahují symboly, které nerespektují českou normu (5.2-1, 5.2-6). Tabulky a jejich popisky jsou chybně zarovnány na střed stránky. U vzorců nejsou uvedeny jednotky veličin. V práci je uvedeno pouze devět odkazů na použitou literaturu. Vzhledem k povaze práce bych očekával, že student prostuduje literaturu, která se zabývá teorií řízení motorů BPM. Veškeré odkazy v seznamu literatury jsou katalogové listy použitých komponent. Vzhledem k podprůměrné kvalitě formálního provedení jsem bohužel nucen hodnotit práci, která je po odborné stránce velmi zdařilá, stupněm C – 75 bodů.
eVSKP id 94043