DOBEŠ, O. Popis únavového chování UFG Ti pro biomedicínské aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Fintová, Stanislava

Diplomová práce se zabývá stanovením únavové životnosti Ti grade 2 používaného pro biomedicínské aplikace. Hlavním cílem práce je popis únavového UFG Ti se zaměřením na mechanismus iniciace a šíření únavových trhlin v materiálu. Student měl za úkol zpracovat teoretickou část práce se zaměřením na poznatky v oblasti únavového chování Ti grade 2. Ačkoliv existuje relativně dost literárních zdrojů zabývajících se danou problematikou, autoři se převážně věnují pouze porovnání únavového chování UFG materiálu s materiálem s konvenční velikosti zrna. Student se měl zaměřit na popis mechanizmu iniciace a šíření únavových trhlin v UFG materiálu a v materiálu s konvenční velikostí zrna. Student měl značné problémy se zpracováním teoretické části práce a s prací s odbornou literaturou a teoretickou část několikkrát přepracoval. Naproti tomu, většinu experimentů vykonával student samostatně a na pracích, které samostatně vykonávat nemohl, se ve velké míře podílel. Projevoval zájem o práci a úkoly plnil samostatně. Zpracování dosažených výsledků už bylo opět problematické, avšak po několika konzultacích byl schopen výsledky zpracovat a interpretovat na dostatečné úrovni. Interpretace výsledků byla pro studenta náročná, jak z jazykové, tak i z odborné stránky. Diskuse výsledků byla podána ve smyslu srovnání dosažených výsledků s literaturou, což student zvládl. Formulace závěrů na základě dosažených výsledků byla pro studenta náročná, avšak po několika konzultacích a zamyšlení se nad problematikou byl schopen závěry formulovat. Jelikož student pracoval samostatně, průběžně teoretickou i experimentální část konzultoval a naplnil cíle práce, doporučuji práci k obhajobě. Student by se ovšem měl zlepšit v interpretaci výsledků a formulaci svých myšlenek.

Posudek oponenta

Pantělejev, Libor

Předložená práce se zaměřuje na popis únavového chování UFG Ti (Grade 2). Teoretická část je napsána na 31 stranách, kdy se autor na deseti stranách věnuje obecně Ti s komerční velikostí zrna, 4,5 strany věnuje UFG materiálům, resp. metodám jejich přípravy a pouze strany UFG Ti a dále 3 a strany únavovým vlastnostem Ti (Ti grade 2 a UFG Ti). Práce nejde bohužel do hloubky a autor nevyužívá řady relevantních informací dostupných v časopiseckých databázích. Z formálního hlediska postrádám uvádění jednotek u uvedených rovnic, příslušných veličin a grafů v textu. Rušivým dojmem působí přítomnost obrázků téměř na půl strany (např. 7, 8, 10, 13, 14 a dalších), za nevhodné považuji také množství prázdných míst na stránkách v experimentální části práce (str. 37, 39, 43), kdy celkový rozsah této části vč. diskuse a závěrů je 17 stran (se zohledněním prázdných míst v práci pak pouhých 15). Některé obrázky jsou nečitelné, případně jejich kvalita je diskutabilní (obr. 24a, obr. 25). Text je místy obtížně pochopitelný s nejasnými či nepřesnými formulacemi (např. str. 17 – „ v posledních letech …“-[citace z roku 2006], str. 21 první věta: “Intenzivní…“, str. 24, třetí odstavec, druhá věta: „Vynáší se…“, str. 42, odstavec 3: „S-N křivky byly získány závislostí z rovnice (8)“ apod.). Autor při popisu technologie ECAP (str. 18 a 19) používá nezvyklé pojmy jako „koleno“, „drážka“ atd., byť existuje zavedená terminologie pro popis ECAP komory a jejích částí, vč. úhlů definujících geometrii kanálů. V experimentální práci postrádám uvedení pevnostních charakteristik použitého materiálu, ať už ve stavu s konvenční velikosti zrna či UFG stavu. Dále postrádám dokumentaci struktury ze SEM, byť autor v popisu experimentu použití SEM pro metalografickou analýzu uvádí. Jestliže byla měřena tvrdost dle Vickerse, pak musí být uvedeno správné značení (HV 1) u každé hodnoty, kterou autor uvádí v textu, nestačí konstatování v popisu experimentu, že použité zatížení bylo 1 kg. Vlastní popis výsledků je velmi stručný – jeden odstavec textu na cca 1/3 strany v sekci „Strukturní analýza…“ a jedna stránka s fotografiemi, a v podstatě jedna strana + tabulka o únavových vlastnostech zkoumaného materiálu. Naopak fraktografická analýza je uvedena na cca 7 stranách. V diskusi se autor snaží o zasazení získaných poznatků do literárního kontextu, nicméně se domnívám, že by mohla být poněkud obsáhlejší. Přes uvedené výhrady práce splňuje kritéria daná příslušnou směrnicí a doporučuji ji tedy k obhajobě.

eVSKP id 116674