ŠIRJOVOVÁ, V. Optimalizace plazmatických povrchových úprav skleněných vláken [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Studentka navázala na svoji bakalářskou práci a připravovala se na diplomovou práci již ve 4. ročníku. Proto zvládla velice úspěšně velký objem prací jak v rámci charakterizace technologického zařízení, depozice tenkých vrstev na rovinné i vláknové substráty, výroby a testování polymerních kompozitů. Studentka pracovala samostatně, zodpovědně a velmi pečlivě. Její práce přináší cenné výsledky, které budou využity při dalším vývoji řízené mezifáze v polymerních kompozitech. Svou prací se podílela na řešení výzkumného projektu 16-09161S (GAČR).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B |
Studentka svojí diplomovou prací navázala na předchozí výzkum věnující se problematice nanášení tenkých vrstev pomocí PECVD s důrazem na přípravu kompozitních vzorků a jejich vyhodnocení pomocí smykového namáhání. Vzhledem k množství připravených vzorků mají výsledky dostatečnou vypovídající hodnotu, i když s mírnou výhradou ohledně přípravy kompozitů, a tudíž i reprezentativnosti vyhodnocovaných křivek závislosti síly na prodloužení. Vzhledem k náročnosti přípravy a vysokému podílu jemné manuální práce však považuji experimentální data za uspokojivá. V rámci charakterizace vrstev pomocí instrumentálních metod bylo vyhodnocováno zejména chemické složení pomocí FTIR a adheze tenké vrstvy k substrátu. Vyhodnocení FTIR spekter je fundované a vykazuje vysokou míru pochopení problematiky mezifáze na chemické úrovni. Vyhodnocení adheze bohužel neposkytuje zcela relevantní výsledky (neznámý modul pružnosti). Tvrzení, že lze tloušťku vrstvy měřit na základě adheze je v kontextu chybné, autorka zřejmě měla na mysli dodatečné měření tloušťky po provedení vrypové zkoušky. Diskuzní část a závěry práce příliš nerozvíjí dosavadní poznatky a zasloužily by si více pozornosti, některá tvrzení jsou diskutabilní. V rámci zhodnocení výsledků chybí porovnání s komerčními vlákny, nicméně oceňuji srovnání dosažených výsledků s povrchově upravenými čedičovými vlákny. Otázky k obhajobě: 1.) V práci zmiňujete využití difůzních vývěv. Jaké mají výhody (nevýhody) oproti turbomolekulárním? 2.) Z jakého důvodu je podstatná znalost modulu pružnosti mezivrstvy?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 112453