DARAKEVOVÁ, M. Betony na bázi tuhých zbytků z fluidního spalování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Opravil, Tomáš

Tuhých zbytků spalování uhlí se v ČR ročně vyprodukuje více než 10 mil. tun, avšak jejich využití nepřesahuje 20 %. Jedním z hlavních důvodů je stále ještě nedostatečná péče o životní prostředí, poněvadž podnikům se stále ještě nezřídka vyplatí ukládat tyto materiály na deponie nežli hledat jejich využití v dostatečném objemu. Tomu odpovídají i směry výzkumu a investic: příliš mnoho prostředků a úsilí se věnuje zřizování a údržbě deponií, zatímco nezbytný základní a zejména aplikovaný výzkum využití druhotných surovin není zdaleka na odpovídající úrovni. Není nutno klást příliš náročné a detailní požadavky na kvalitu a vlastnosti použitých druhotných surovin, ale na výrobek (pojivo, konstrukční prvek), na jeho ekologickou nezávadnost a bezpečnost po požadovanou dobu životnosti, tak jak je tomu v některých vyspělých státech. Je nezbytné věnovat více úsilí na zvýšení produktivity materiálů. Z toho důvodu se studentka Bc. Michaela Darakevová ve své práci zabývala návrhy a testováním možností využití fluidních popílků a to jak ložových tak filtrových. Práce obsahuje podrobnou rešerši v řešené oblasti. V experimentální části jsou uvedeny použité analytické metody, které byly při řešení diplomové práce využity. Jedná se moderní metody instrumentální analýzy, studentka byla u všech analýz přítomna a vzorky pro dané testy si připravovala sama. V části výsledky a diskuse je uvedena celá řada experimentů, jež vedly k samotnému cíli diplomové práce. Cílem práce bylo vyrobit a otestovat experimentální betony z popílků z fluidního spalování (klasické vysokoteplotní popílky se dnes běžně do betonů přidávají a existuje platná norma). Celkově, lze konstatovat, že slečna Darakevová provedla úctyhodné množství experimentů s konkrétními energetickými produkty převážně z elektrárny v Tisové. Testy na betonech byly prováděny na trámcích 100 x 100 x 400 mm a kostkách až 150 x 150 x 150. Výsledkem byl připravený beton, který dosahoval pevností v tlaku více než 50 MPa po 28 dnech zrání ve vlhkém uložení, odpovídá třídě betonu C 50/55. Diplomová práce může mít do budoucna nemalý podíl při řešení otázky využití energetických produktů z fluidního spalování uhlí. Práci hodnotím známkou B a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Kalina, Lukáš

Diplomová práce Michaely Darakevové se zabývá návrhem betonů na bázi tuhých zbytků z fluidního spalování. Teoretická část práce je velmi přehledně řazena do ucelených kapitol, které na sebe navzájem smysluplně navazují. Tato část práce byla zpracována na základě české literatury. Poznatky z aktuálního zahraničního výzkumu však byly opomenuty. V experimentální části práce hodnotím velmi pozitivně značné množství navržených a testovaných betonových záměsí. Mechanické vlastnosti vzorků byly zhodnoceny na základě pevností v tlaku a tahu za ohybu, bohužel však není uvedeno, z kolika hodnot byla vypočtena výsledná pevnost. Grafy přehledně zobrazují vývoj pevností, avšak chybové úsečky chybí. V této části práce mi také uniká smysl použití elektronové mikroskopie u připravených betonů, kdy snímky vůbec nezachycují, které fáze byly v průběhu zrání betonu vytvořeny. Popis výsledků této analýzy zcela chybí. Dále se nemohu ztotožnit s ekonomickou kalkulací navržených betonových záměsí. Studentka uvádí například finanční úsporu pohybující se kolem 200 Kč na 1 m3 navrženého betonu, nicméně poměr kamenivo/cement je zhruba 2:1, nebo dokonce 1:2 ve prospěch použitého cementu. Za těchto okolností nemohou být navržené betony v žádném případě rentabilní. V závěru práce byly sepsány výsledky do uceleného textu, který shrnuje možnosti využití popílků z fluidního spalování. Výsledky tohoto výzkumu mají nepochybně značnou důležitost, nicméně do budoucna je třeba lépe optimalizovat kompozici navrženého netradičního betonu. Diplomovou práci hodnotím známkou B.

eVSKP id 81344