MIKULOVÁ, M. Centrum prevence, Masarykův onkologický ústav v Brně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Dva objemy orientované po vrstevnici mezi sebou vytváří intimní venkovní prostor, který je strukturován a rozdělen tělesem propojující vertikální komunikace. Prostorové uspořádání objektu dobře navazuje na terén, přístupové cesty i stávající zástavbu MOU. Celkové pojetí architektury působí mladistvě a modernisticky, návrh je plný svěžích a sympatických detailů jako je pojetí fasády v lůžkové části, nebo výstup na střechu nižšího jižního objemu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 99 | Marie pracovala jako vždy skvěle. Vysoké pracovní nasazení a zkušenosti získané v průběhu studia zužitkovala ve finalizaci diplomové práce, která není jen racionálním splněním stavebního programu, ale i prezentací kreativního a osobitého přístupu k zadání. |
Studentka pojala komplexnost zadání tzv. zevnitř ven a tím pádem jsou vazby provozů v rámci budovy jasné a srozumitelné. Autorka návrhem podtrhla genia loci a to zejména zachováním nádvoří a horizontální dominanci hmot, které ji ve stávající situaci oslovilo. Ovšem již nepřinesla potřebnou změnu ohledně napojení nádvoří i samotných budov dále než před samotnou hranici budovy či pozemku, tedy napojení na město, na členité okolí, což je škoda.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Urbanistické řešení ve větší míře vychází ze stávajícího postavení budov v daném území. Architektka umístěním dvou budov kopírujících vrstevnice, spojených propojovacím proskleným krčkem, vytváří dvě odlišné venkovní plochy, polo atria, se kterými dále pracuje, pojmenovává je a dává jim rozdílný význam. Tahle preciznost je ale nedotáhnuta, například v části zvané ‘Ulice’ chybí chodníky, přímé a logické propojení s chodníky skutečné ulice Roubalove. Studentka taky nepracuje s novou ulicí Tomešovou před jižní fasádou, není patrné napojení na veřejnou dopravu versus vstupné prostory, na novou čtvrť versus komerční plochy apod. | |
| Architektonické řešení | B | Architektura stavby je monumentální, institucionální. Bílé hmoty dvou od sebe posunutých budov architektonickým pojetím ladí ke stávajícím stavbám MOÚ a to nejen z hlediska velikosti hmot, určité monotónnosti fasády, ale i z hlediska barevnosti a rytmiky otvorů fasád. Jižní i severní budova jsou lapidárního tvaru, s jemným uskočením ve východním čele. Tohle zjemnění navádí návštěvníky k centrálnímu vertikálnímu krčku a tyto odchylky od pravoúhlosti jsou patrny i v půdorysech. Díky nim jsou vytvářeny nekonvenční čekárny a veřejné prostory, které hodnotím kladně. Samotný propojovací krček je řešen jako co nejvíce průsvitný, tak aby nebránil v propojení veřejných ploch ve východo-západním směru. Krček je ale doplněn výrazným schodištěm i výtahem tvořícím tak barevnou dominantu. Potenciál výhledů na Brno je nejvíce řešen na vyhlídkové terase, která je krytá a tím využitelná i za nehezkého počasí, bohužel není bezbariérová a svoji ambici klíčového architektonického prvku svým zpracováním v stejném duchu jako je zbytek budov nedosáhla. Umístění lůžkové jednotky do nejvyššího patra severní budovy, s výhledy na jih, na Brno a v prvním pláně i na střešní vegetaci jižní budovy centra prevence je skvělou volbou a má až hotelový charakter. Jako velké plus vnímám studentčino ztvárnění interiérového barevného řešení, kde se již zaobírá orientací v prostoru na základě určitých barev. Přivítala bych větší hravost, např. výrazně odlišným posledním patrem pokojů, nebo odvahu v barevném zvýraznění akcentů a dominant, které by pomohli horizontalitě návrhu, budovu by zdynamičtili a zároveň by odstranili pocit nemocnice, institucionální budovy. | |
| Provozní řešení | B | Studentka přistoupila k složitému zadání s jasnými provozními vazbami, kde jižní budova slouží prevenci, je viditelná z města a tím jakoby zvedá pomyslný prst a volá k prevenci. Jako jasnou devízu vidím umístění protonového centra mimo hlavní budovy, čímž se může dosáhnout výstavby na etapy, i jednoduchému provozu. Dále je přínosné možné uzavření jednotlivých celků, nebo naopak propojení centrálním krčkem. V rámci jednotlivých provozů vidím nedostatek skladových prostor, jinak jsou prostory dobře navázané a velkorysé. Provozně správně, s dostatkem místa pro personál je navržena lůžková jednotka, plusové je i promýšlení o přístupu do pokojů a hygienických buněk na vozíčku. Pojetí centrálního krčku jako nevytápěného prostoru není vhodné pro přesuny pacientů z lůžkových jednotek do diagnostiky, nebo k rehabilitaci, speciálně na lůžku. Samotná recepce, za sklem, jen nahrává institucionálnímu pocitu a neshoduje se s duchem centra prevence, který by v současném pojetí měl být: otevřený, vřelý, přístupný. Studentka ale zároveň umísťuje stěžejní veřejné funkce blízko hlavnímu vstupu, čímž tenhle pocit vyvažuje. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Architektka svůj koncept pečlivě konzultovala. Železobetonový skeletový nosný systém je vhodně vybraný. V detailech je si jistá a je zřejmé, že má technické uvažování, i když jsou patrné odchylky mezi půdorysy a detaily. Pro vnitřní pohodu je jižní fasáda doplněna slunolamy, ovšem reálně by na jižní fasádě byli potřebné i předokenní žaluzie. Více z praxe. | |
| Formální úroveň | A | Formální úroveň je vysoká! Architektka skvěle zvolila ležatý formát portfolia k podélnému domu. Studentka textem jasně navazuje na grafickou část, vše je přehledné. Grafická stylizace, speciálně analýz a pohledů, je precizní, nápaditá a barevně elegantní. Pro lepší pochopení hloubky pohledů by bylo vhodné se ještě pohrát s tloušťkou čar a precizněji rozvrhnout stíny, tak aby byli patrné pootočení fasády např. v pokojích pacientů. |
eVSKP id 133921