JEŠKO, P. Metody pro doplňování pixelů vně obrazu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Bc. Petr Ješko ve své práci navrhnul několik metod pro extrapolaci obrazu. Bohužel se však dle zadání neinspiroval metodami pro inpainting. V práci je obsaženo několik dlouhých bloků textu, které popisují teorii, jež není dále vůbec využita, bohužel bez komentáře, proč. Navržené metody jsou dosti jednoduché a fungují pouze na určitých typech obrázků. Výsledná kvalita textu je bohužel značně ovlivněna tím, že student začal pracovat pozdě a mně jako vedoucímu nestihnul předložit text ke kontrole.
Student v práci nesplnil všechny body zadání. V teoretické části uvádí několik algoritmů pro inpainting obrazu, avšak v praktické části extrapolace obrazu však již s nimi dále nepracuje a dále se jimi neinspiruje. Z kapitoly 1 student nepoužil žádnou z uváděných metod. Od části 2.1.1 do konce do části 2.2 (8 stran) se jedná prakticky o doslovný přepis části literatury [13]. Navíc opět tato kapitola (Newtonovy polynomy, teorie splajnů) nemá využití v praktické části. Části 3. kapitoly jsou rovněž doslovně opsány z citovaných zdrojů, zejména pak z [14]. A opět celá kapitola až zbytečně rozebírá problematiku, kterou pak student použije pouze jako předdefinované funkce v Matlabu. V kapitole 4 se student věnuje řídké reprezentaci signálů. Z textu vyplývá, že student této problematice neporozuměl. Navíc ukázka pseudokódu pro algoritmus Matching Pursuit z Wikipedie není zcela relevantním zdrojem. V praktické části používá student algoritmus OMP, u něchož pseudokód uvedený nemá. V páté kapitole se student věnuje vztahu mezi ukazateli PSNR a SSIM, i když to vůbec nesouvisí s tématem práce. Kapitola 6.1 se zabývá programem Matlab, ve kterém byl software realizován. Všechny podkapitoly (historie, vlastnosti, atd.) jsou v práci naprosto přebytečné. Samotný studentův přínos začíná od kapitoly 6.2 (51. strana). Naopak tato kapitola je velice stručná a neuvádí důležité vlastnosti implentace. Například v kapitole 6.2.1 zcela chybí popis, jestli lze v algoritmu použít nedourčený systém, či pouze bázi. Stejně tak chybí popis u dalších metod, kde mnohdy nejde pochopit princip funkčnosti algoritmů. Navíc ve většině algoritmů student používá pouze již existující funkce Matlabu a sám pak definuje pouze vstupní parametry. Student v práci pak nedostatečně interpretuje výsledky experimentálních měření. Práce také obsahuje řadu typografických nepřesností, což snižuje odbornou úroveň práce. Seznam literatury není řazen podle normy. Práci nedoporučuji k obhajobě.
eVSKP id 66692