TESÁK, F. Výroba pole zlatých plasmonických nanostruktur pro detekci biomolekul [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Študent, Filip Tesák, sa v rámci svojej bakalárskej práce venoval výrobe poľa zlatých nanodrôtov. Výroba pozostáva z prípravy poréznej šablóny pomocou anodickej oxidácie hliníku, a následnej elektrodepozície zlata do vzniknutých štruktúr. Prístup študenta k experimentálnej časti hodnotím ako veľmi aktívny, čo vo veľkej miere dopomohlo k splneniu zadania práce v prevažnom rozsahu. Študent si počas práce osvojil mnoho potrebných technik (napr. elektrónová mikroskopia, práca v chemických laboratóriach). Oblasti pre zlepšenie by som videl u Filipa hlavne v lepšom plánovaní experimentu, zvýšeniu pozornosti a systematickejšom prístupe. Samotnú bakalársku prácu by som hodnotil ako priemernú, písanú v časovom deficite. Práca obsahuje pekné state (napr. rešeršná časť o PAA, príprava šablón), ale aj horšie (napr. rešeršná časť elektrodepozície, úvod či záver). Vzhľadom na minimum korektúr, práca po obsahovej stránke obsahuje niekoľko chybných (napr. Obr. 4.7 a 4.8 sú prehodené), zavádzajúcich či chýbajúcich informácii. Celkovo, hodnotím prácu ako vydarenú, a študenta hodnotím 82 bodmi.
V předložené bakalářské práci se student Filip Tesák zabýval výrobou kovových nanodrátků pomocí porézní aluminy. Jedná se o téma zajímavé, zaměřené na citlivou optickou detekci biomolekul. Zadání práce bylo víceméně splněno, nicméně v teoretické části postrádám právě zmíněné využití těchto plazmonických nanostruktur pro detekci biomolekul, popř. včetně principu optické detekce. Práce rozsahově splňuje požadavky kladené na bakalářkou práci, po formální a jazykové stránce nemám výhrady. Teoretická část, kromě výše uvedeného, je sepsána na dobré úrovni, student vhodně pracoval s dostupnou literaturou při sepisování rešeršní části. Praktická část byla změřena především na přípravu porézní šablony, v závěru se student pokoušel i o depozici kovu do této šablony. Tato část je podrobně zpracovaná, výsledky a problémy jsou vhodně interpretované a oddiskutované. Problematika této práce nicméně neumožnila studentovi zcela dokončit optimalizaci výroby požadovaných nanostruktur. K práci mám několik připomínek a otázek: 1. Reference v textu by měly být seřazeny podle pořadí, v jakém jsou uvedeny v soupisu citací na konci dokumentu. Taktéž odkazy na obrázky by měly být v textu popořadě. 2. Na str. 10 je mírný zmatek v citacích. Také odkaz na více citací, které jdou číselně po sobě, se píše “[od-do]”.
eVSKP id 142087