FALTÝNEK, F. Optimalizace geometrie lisovaného dílce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Rozsah a provedení práce odpovídá stanovenému zadání. Student si při zpracování diplomové práce počínal samostatně a reagoval aktivně a bezprostředně na připomínky vedoucího práce. Výsledné hodnocení zohledňuje stylistickou a grafickou úpravu práce, jakož i aktivní přístup studenta k vypracování.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Cílem této práce bylo nalézt optimální geometrii prolisu s minimálním ztenčením stěny u poloměru dna. Pro řešení daného problému autor použil numerickou simulaci, na základě které vypracoval přehledné tabulky a grafy kombinací použitých poloměrů zaoblení prolisu v závislosti na procentuelním ztenčením stěny v kritickém místě prolisu. Vše bylo provedeno pro tři typy materiálu. Přínosem této práce je také provedená analýza tvařitelnosti použitých druhů materiálu pomocí tahových zkoušek. Výsledkem je, že austenitická korozivzdorná ocel vystavená dodatečnému rozpouštěcímu žíhání vykazuje nejlepší výsledky a je tedy nejvhodnější pro výrobu daných prolisů z hlediska dosahovaných stupňů deformace. Pro získání představy o současném stavu diplomant provedl potřebná měření nástroje a geometrie prolisů zhotovených na dvou zkušebních vzorcích od každého materiálu. Na základě tohoto proměření student vyloučil vliv nepatrného posunutí horní části nástroje vůči dolní na míru ztenčení stěny prolisu. Tloušťky stěn prolisů byly měřeny na rozřízlých vzorcích, a to pomocí mikroskopu s USB kamerou. Bohužel, vzhledem k vedení řezů provedených přes zhotovené prolisy mohou být některé změřené hodnoty tloušťek nereálné. To v konečném důsledku může ovlivnit i závěry plynoucí z porovnání výsledků ze simulace a experimentu. Praktické části této diplomové práce předchází literární rešerše dané problematiky tváření a numerické simulace. Jedná se o analýzu technologie tažení s následným zaměřením na proces mělkého tažení. Teoretický přehled zachází do opravdu hluboké teorie tváření. Uvedená teorie mělkého tažení je ovšem založená na faktu, že během tažení je okraj kruhového přístřihu posouván směrem k otvoru v tažnici. Ovšem u výroby prolisu umístěných na velké ploše plechu k tomuto nedochází a samotný prolis je pak tvářen pouze na úkor ztenčování stěny. To pak způsobí jisté odlišnosti v napěťově-deformačních stavech. Teoretická část týkající se metody konečných prvků je zpracována přehledně, jasně a na velmi dobré úrovni. K práci mám ještě následující připomínky. Na obr. 2 chybí zakótovaná hloubka prolisu. V rov. (2.15) je špatné znaménko nerovnosti u součinitele "u" pro případ tažení bez přidržovače. Křížové šrafování na obr. 15 a 16 je zcela zavádějící. Tento typ šrafování je typický pro elastomery. Na str. 21 autor píše, že element je ve stavu rovinné napjatosti se dvěma kladnými napětími. Toto tvrzení by však mělo být podložené informací o zatížení daného elementu. Str. 26, autor se zmiňuje o panu Marciniakovi. Pokud autor přejímá myšlenku či výsledky jiného autora, je nutné v textu uvést i odkaz na příslušnou publikaci. Na str. 39 je uvedeno, že nejmenší ztenčení je na poloměru R1, ale jedná se o největší ztenčení. Na obr. 65 by měl být v legendě ke grafu uveden poloměr R1. Práce je zpracována přehledně, v logickém sledu, grafická stránka je na dobré úrovni a dosažené výsledky získané z numerické simulace jsou přínosem pro praxi.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 109025