MOŠNEROVÁ, J. Detekce únavy z elektromyogramu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Předkládaná práce, věnující se problematice hodnocení únavy v myografických záznamech, je výborně koncipovaná. Práce je přehledně členěná a prozrazuje studentčino porozumění dané problematice. Výborný dojem z celé práce podtrhují i četné ilustrace a schémata. Studentčina svědomitost při vypracování literární rešerše byla zhodnocena korektním návrhem metod pro kvantifikaci míry únavy v analyzovaných elektromyografických záznamech. Tyto metody byly následně ověřeny na deseti dobrovolnících, přičemž autorka samostatně a nad rámec zadání zaznamenala u každého dobrovolníka únavu z více svalových partií. Praktická část práce dokumentuje zdařilý návrh algoritmů k hodnocení svalové únavy, vedoucí k vytvoření výukové aplikace s intuitivním a přehledným grafickým rozhraním. Funkcionality výukové aplikace jsou optimalizovány na základě výsledků rozsáhlého statistického testování vlivu únavy a aplikace je doplněna kvalitně zpracovaným návodem ke cvičení. Studentka k vypracování práce během celého roku přistupovala svědomitě, využívala konzultací a sama přicházela s nápady ke zkvalitnění práce.
Slečna Bc. Jitka Mošnerová měla za úkol ve své diplomní práci s názvem "DETEKCE ÚNAVY Z ELEKTROMYOGRAMU" se zabývat možnostmi detekce únavy z elektromyogramu, navrhnout optimální metodiku pro hodnocení změn EMG signálu vyvolaných únavou, navrhnout program pro zpracování elektromyogramu zaměřený na detekci únavy a navrhnout laboratorní úlohu s tímto zaměřením, která by mohla být zařazena do výukového procesu. Z hlediska volby programového prostředí měla diplomantka možnost volby mezi programovým prostředím MATLAB a LabView. Teoretický úvod této diplomní práce tvoří popis svalové soustavy, zmíněna je i podstata elektromyografie. Jsou uvedeny i problémy spojené s měřením elektromyogramu. Podrobně je probrána možnost detekce únavy z EMG signálu s využitím řady metod uvedených v literatuře. Zde se zabývala nejen jejich teoretickým základem, ale provedla i řadu praktických měření s následným statistickým vyhodnocením, ze kterého vyplynulo, které metody jsou použitelné a za jakých okolností. Text je napsán srozumitelně, s přehledem a se znalostí věci. Je vhodně doplněn řadou opravdu výstižných obrázků, které přispívají k porozumění podstaty nastíněných problémů. V poslední části předložené diplomní práce je uvedeno uživatelské rozhraní programu pro zpracování EMG signálu, které je přehledné a uživatelsky přívětivé. Diplomantka připravila i dotazník pro měřené subjekty, který slouží ke sjednocení metodiky měření. Laboratorní úloha požadovaná zadáním je uvedena v závěru práce. Po formální stránce nemám připomínek, celý text je zpracován s přiměřenou péčí. K předložené diplomní práci mám tyto připomínky: Str.18 Cituji:“ Vstupní impedance zesilovače musí být 100krát vyšší než impedance elektrod, protože vysoká impedance elektrod tvoří dolní propust a omezení horního kmitočtu signálu, tudíž zkreslení EMG. [9]“ Zde není jasné čím je vlastně zmíněná dolní propust tvořena. Str.19 Cituji:“ Tříelektrodový svodový vodič SS2L s vysokým stíněním je vhodný pro měření EMG signálu. Zde není jasné, co se myslí pod pojmem“vysoké stínění“ Tyto připomínky nijak nesnižují dobrý dojem z předložené diplomní práce. Jsou spíše formálního charakteru. Zadání bylo podle mého soudu zcela splněno a to opravdu solidním způsobem. Proto doporučuji předloženou diplomní práci k obhajobě a navrhuji hodnocení 92 bodů.
eVSKP id 73059