HALAŠ, R. Optimalizace reprodukčního řetězce pro poslechové testy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Kratochvíl, Tomáš

Bakalářská práce se zabývá optimalizací reprodukčního řetězce pro poslechové testy ve hlukové zkušebně společnosti Škoda Auto, a.s. Student se velmi podrobně seznámil se základy akustiky, které pak dokázal využít při reálných měřeních v podmínkách reálné hlukové zkušebny. Pro realizaci měření využil stávající reprodukční systém, který podrobil kritické analýze a dále simuloval různé idealizace poslechového prostoru a poslechového místa. Simulované výsledky porovnal s výsledky měření a na jejich základě posoudil kvalitu úprav poslechové místnosti. Závěr práce uvádí dosažené výsledky a návrhy dalšího řešení úprav reprodukčního řetězce i akustické úpravy zkušebny. Výsledkem práce je velmi kvalitní dokumentace k provedeným simulacím a měřením. Student pracoval zcela samostatně a konzultace využíval pouze k prezentaci výsledků práce. Zadání považuji za zcela splněné a vypracování hodnotím na vysoké odborné úrovni.

Posudek oponenta

Schimmel, Jiří

Bakalářská práce se zabývala optimalizací reprodukčního řetězce v poslechové místnosti hlukové zkušebny technického vývoje Škoda Auto a.s. To zahrnovalo řadu dílčích úkonů, zejména akustické úpravy a úprava elektroakustického řešení poslechové místnosti, testování elektrické části záznamového a reprodukčního řetězce, kalibraci programu B&K Automotive Sound Quality, testování korekcí záznamu z umělé hlavy pro poslech v difúzním poli atd. Práce je tedy velmi rozsáhlá a student se musel věnovat řadě problémů. Na bakalářské práci se mi líbí, že student nastudoval problematiku akustiky uzavřených prostorů a že byl schopen intuitivně či na základě zdrojů informací identifikovat řadu možných problémů a otestovat řešení, které by tyto problémy mohly potlačit či eliminovat. Bohužel metody, které student zvolil pro různá měření, nejsou vždy správné, často dochází k chybným závěrům nebo volí ne zcela správné postupy. Na druhou stranu je nutné říci, že pro řešení daného problémů je potřeba více zkušeností, na bakalářskou práci je problematika zpracována velmi dobře. V závěru posudku jsou uvedeny konkrétní připomínky, které může student použít jako vodítko pro další práci. Z formálního a typografického hlediska je práce na dobré úrovni, vytknout lze hlavně nedostatečné citování zdrojů v textu, předložky na konci řádků, veličiny a jednotky (hladina akustického tlaku se udává dBspl a označuje v českých textech Lp) atd. Vzhledem k výše zmíněným připomínkám hodnotím práci velmi dobře / B a doporučuji ji k obhajobě. Dále jsou shrnuty moje návrhy, jak by bylo dobré při řešení problému postupovat. Je jasné, že student si nemohl diktovat podmínky a doporučit modifikaci poslechového řetězce za půl milionu Kč. Připomínky jsou určeny pro studenta jako vodítko pro další práci v této oblasti, popř. jako podklady pro diskusi se zástupci hlukové zkušebny společnosti Škoda Auto, a.s. Při řešení akustiky místnosti nelze sledovat jen rovnoměrnost spektrálního rozložení akustické energie. Důležitější je kmitočtová vyrovnanost dozvuku. Tu pro různé poslechové prostory dokonce stanovuje norma ČSN 73 0526 a další (převzaty z IEC). Proto se při měření sleduje tzv. Energy decay relief EDR, který lze získat např. měřením doby dozvuku v kmitočtových pásmech. Na jeho základě je možné rozhodnout o vhodnosti různých typů tlumení (třecí panely, helmholzovy rezonátory, kmitající desky) a jejich kombinací. Je chybou se při akustických úpravách soustředit pouze na absorpční materiály. Důležité je zvuk co nejvíce rozptýlit, zejména na stěně za posluchačem. Jen díky tomu, že zkoumaná poslechová místnost byla plná vybavení, došlo k podobnému efektu. Proto nemělo zakrytí oken absorpčním materiálem na akustické pole v poslechovém místě velký vliv. Rovněž umístění reproduktorů není ideální, zejména jejich vzdálenost. Doporučoval bych při experimentálních úpravách začít centrálním uspořádáním poslechového prostoru, reproduktory umístit ke stěně s okny, tak, aby zářily od nich, na protější stěnu umístit difusory. Podlahu, strop a boční stěny utlumit absorpčními materiály a rezonátory. Na strop nad poslechové místo by bylo dobré umístit kombinaci difuzorů a absorpčních desek. Dobré by bylo "rozbít" geometrii místnosti šikmou instalací absorpčních panelů na bočních stěnách. Dobré by taky bylo zvážit změnu rozměrů místnosti např. instalací sádrokartonové příčky (např. i rozdělit místnost na dvě). Nejmenšího počtu degenerovaných módu lze dosáhnout u místností s poměry stran lx : ly : lz = 1 : 1,9 : 1,4. Optimální poměry stěn pravoúhlé místnosti je nutno volit v rozmezí lx : ly = 1,25 až 1,45, ly : lz = 1,4 až 2,3 a lx : lz = 1,85 až 3,45. Použití kombinace hlavních reproduktorových soustav a subwooferu není ideální, těžko lze docílit vyrovnané energie v oblasti dělicího kmitočtu. Ozvučnice typu pásmová propust používaná u subwooferů je také většinou konstruována s bassreflexovým nátrubkem, což způsobuje zvýšení výchylky membrány a značné zkreslení pod rezonančním kmitočtem. Pro poslechovou místnost je vhodné použít dva subwoofery se signálem otočeným o 180 stupňů. Experimentováním s jejich umístěním lze dosáhnout vyrovnanějšího akustického pole s menšími rozdíly minim a maxim módů. U simulací a následných měření postrádám výpočet kritického kmitočtu místnosti a počtu módů do tohoto kmitočtu. Nad tímto kmitočtem nemá smysl řešit charakter zvukového pole geometrickou akustikou. Měření bylo prováděno do 200 Hz, mělo by být dokázáno, že kritický kmitočet poslechové místnosti je menší nebo roven 200 Hz (odhadem z rozměrů místnosti je tato podmínka ale zřejmě splněna). Měření v pásmu 0 až 200 Hz při buzení bílým šumem je energeticky nevýhodné, používá pásmově omezeného bílého šumu. Lépe by bylo použít k měření MLS nebo TDS. Také hladina akustického tlaku testovacího signálu pouze o 10 dB vyšší než hladina hluku pozadí je málo. Co se týče reprodukčního řetězce, doporučoval bych minimalizovat počet komponent, zejména eliminaci mixážního pultu, i za cenu přepojování přístrojů při různých měřeních. Mixážní pulty Mackie jsou střední třídy, vykazují dobré, ale ne špičkové vlastnosti. V textu není uvedeno, zda jsou analogová propojení symetrická nebo ne. Překvapuje mě výsledek testování zvukové karty RME. Výrobky této firmy patří do vyšší třídy, i když je pravdou, že se firma soustřeďuje hlavně na zařízení pro digitální zvukové signály. Vzhledem k tomu, že HATS Cortex má digitální výstup, doporučoval bych celou cestu zpracování signálu digitalizovat až po výstup na reproduktorové soustavy a sluchátkový distributor. Místo mixážního pultu by bylo možné použít digitální patchbay, pro D/A a A/D převod kvalitní převodníky, např. od DFM. Důrazně musím varovat před použitím jakýchkoliv analogových zařízení Behringer! Výrobcem deklarované parametry se často nezakládají na skutečnosti, zařízení mají nízký odstup signálu od šumu a např. sluchátkový distributor PowerPlay Pro XL trpí fatálními chybami (nevyvážené zesílení levého a pravého kanálu).

eVSKP id 21999