Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Bílek, Vlastimil

Student Miroslav Pazour se ve své bakalářské práci zabýval použitím rotačního reometru pro sledování hydratace alkalicky aktivované strusky. Hlavním cílem bylo získat představu o chování tohoto systému, v rámci možností měření optimalizovat s ohledem na možnosti materiálu, přístroje i na problémy, které při něm mohou nastat. Své práci se začal věnovat svědomitě již s předstihem a s velkým nasazením, z čehož vzniklo i pořízení nového solvent trap, které zařídil zcela samostatně, ze své vlastní iniciativy a velmi výhodně. Zároveň se podařilo potlačit jeden z hlavních problémů, ke kterým docházelo. Naměřená data student průběžně zpracovával a pravidelně a podle potřeby využíval konzultací, během nichž bylo patrné, že se v dané problematice dobře orientuje. Práce navíc přinesla řadu velmi zajímavých výsledků, které budou dále rozvíjeny a publikovány. Student si také osvojil obsluhu rotačního reometru a související činnosti. Určité menší mezery měl při sepisování práce, zejména její teoretické části a s tím související překlady z angličtiny do češtiny. Přes tyto malé nedostatky nemohu hodnotit jinak než výborně. Více takových studentů!

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	B
Využití poznatků z literatury	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Smilek, Jiří

Předložená bakalářská práce Miroslava Pazoura je zaměřena na velmi zajímavou problematiku studiu viskoelastických vlastností alkalicky aktivované strusky v průběhu její hydratace. Na začátku posudku je nutné zmínit, že se jedná o velmi kvalitní práci a při čtení závěrečné práce je patrné, že student zpracoval velké množství dat, které jistě povedou k objasnění resp. rozšíření znalostí v oblasti reologie alkalicky aktivované strusky. Dle mého názoru byly veškeré požadavky na VŠKP tohoto charakteru splněny. Práce je standardně členěna na teoretickou část (11 stran) věnující se problematice studovaných materiálů a použité metodice, především reologii. Teoretická část poměrně zdárně uvádí čtenáře do problematiky práce. V teoretické části postrádám informace o dalších metodách, které byly v závěrečné práci používány (např. kalorimetrie). Dále mi v teoretické části chybí komplexnější studium současného stavu řešené problematiky a studium literatury (rešerše). V další kapitole – Experimentální část (4 strany) – student logicky a přehledně popisuje samotné experimenty. Následuje stěžejní část celé práce – Výsledky a diskuze (19 stran) – zmiňováno níže, závěr (1 strana) a seznam referencí. Počet referencí (30) zahrnujících především odborné články a monografie považuji za adekvátní vzhledem k charakteru závěrečné práce. Zároveň také logické členění práce považuji za zdařilé. K celé práci mám několik výtek formálního charakteru. V práci se vyskytuje množství tvrzení, které jsou zavádějící či špatně formulované (např. str. 1 – Abstrakt – „spíše klesal komplexní modul“, str. 19 – Experimentální část – „mícháno středními otáčkami“, str. 25 – Výsledky a diskuze – „zdá se, že čím více přísady, tím více klesá jeho maximum, ale to může být i náhoda, jelikož opakovatelnost tohoto píku je obecně velmi špatná“ nebo str. 25 – Výsledky a diskuze – „může probíhat nějaký další proces“). Tyto zavádějící tvrzení doporučuji do budoucna odstranit, uvést na pravou míru či dovysvětlit. Společně s překlepy snižují kvalitu jinak velmi zdařilé závěrečné práce. Dále doporučuji také v česky psané práci nepoužívat anglické pojmy (např. time-sweep). Kvalita zpracování výsledků včetně samotné diskuzní části a především pak interpretace naměřených dat je na vysoké úrovni. Z diskuze výsledků je patrné, že se student velmi dobře orientuje v problematice reologie alkalicky aktivované strusky. Samozřejmě, že některé části předložené části nejsou plně podloženy odbornou literaturou či do detailů diskutovány. Každopádně pro účely bakalářské práce považuji tuto stěžejní část závěrečné práce za velmi kvalitní. Za velmi přínosnou považuji také kapitolu 3.4.5 Optimalizace měření pomocí reometru. Vzhledem k tomu, že studium viskoelastických vlastností alkalicky aktivované strusky je relativně nové a málo probádané téma, jak také student zmiňuje ve své práci, považuji tuto "optimalizační kapitolu" za stěžejní. I přes výše zmíněné nedostatky spíše formálního charakteru považuji bakalářskou práci Miroslava Pazoura za velmi výborný počin. Jen tak dále! Hodnotím ji stupněm A – výborně a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1) Na str. 19 student uvádí: „Co nejdříve byl takto připravený vzorek dávkován do reometru“. Vzhledem k tomu, že byl vzorek intenzivně míchán před samotným měřením, nemůže být samotné měření vývoje viskoelastických vlastností v čase ovlivněno tixotropií systému? Bylo ověřováno, že zvolený čas relaxace před samotným měřením je dostačující?
2) Pro stanovení časového vývoje viskoelastických vlastností byla použita amplituda deformace 0,05 % - správně vybrána z LVE. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně nízkou hodnotu, zajímala by mne reprodukovatelnost a spolehlivost provedených měření. Prosím o diskuzi.
3) Prosím o hlubší diskuzi tvrzení na str. 25 týkající se tvorby primárního C-A-S-H gelu a zmínce, že může probíhat i nějaký další proces. Jaký proces to může být?
4) Diskutujte prosím obrázek č. 16. Čím si vysvětlujete pokles obou viskoelastických modulů na počátku tuhnutí vzorku? Jak si vysvětlujete fakt, že po konci tuhnutí směsi dochází ke stálému nárůstu viskoelastických modulů?