RÚRA, D. Program pro návrh asynchronního motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Pan Dávid Rúra přistupoval k bakalářské práci zodpovědně, pracoval celou dobu pilně a v dostatečné míře využíval konzultací. Autor si osvojil rozsáhlé znalosti problematiky návrhu elektromagnetického a tepelného výpočtu indukčního stroje. Prokázal také schopnost aplikovat tyto znalosti na řešení zadaného problému. Z mého pohledu se jedná o vysoce zdařilou práci, která převyšuje svou úrovní a rozsahem běžné bakalářské práce. Vytvořený program lze v budoucnu nejen s výhodou využívat, ale také i dále rozvíjet na ústavu výkonové elektrotechniky a elektroniky při VUT v Brně. Velice oceňuji, že student prezentoval dílčí výsledky své práce na studentské soutěžní konferenci Student EEICT 2017. Student splnil cíle zadání v takové míře, že doporučuji udělit studentovi ocenění. Práci hodnotím stupněm A/ výborně a práci doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce má rozsah 67 stran včetně deseti stran příloh a je rozdělena do šesti kapitol včetně úvodu a závěru. Práce se zabývá tvorbou programu, který provádí analytický elektromagnetický a tepelný výpočet asynchronních strojů. Program umožňuje propojení s nástrojem RMxprt, což je profesionální nástroj pro elektromagnetický výpočet elektrických točivých strojů. Funkce části programu pro elektromagnetický výpočet je ověřena pomocí porovnání výsledků s návrhem asynchronního motoru převzatého z literatury a simulací pomocí nástroje RMxprt. Výsledky tepelného výpočtu jsou porovnány s laboratorním měřením na skutečném stroji. Zpracování je pečlivé, v textu i ve vztazích se ale dají najít chyby, které pravděpodobně vznikly nepozorností autora. Jde např. o následující: Na str. 17 je uvedeno, že permeabilita vzduchu je jedna, to ale odpovídá relativní permeabilitě vzduchu. Ve vztazích (3.41) – (3.42) je použit symbol h, z textu je zřejmé, že by mělo jít o součinitel přestupu tepla, který je zde značen lambda. Na str. 43 se uvádí, že v rámci analogie mezi elektrickým a tepelným obvodem je oteplení analogické teplotě. Na str. 48 je uvedena tabulka, která porovnává vlastnosti stroje převzaté z literatury a vypočtené pomocí autorova programu. Původní hodnota odebíraného proudu je 28,87 A, autor se však jedním z postupů dopočítal k hodnotě 18,01 A. Zřejmě jde opět o překlep, protože při tomto proudu by příkon byl menší než výkon. Autor rovněž uvádí, že objem železa ve stroji mu vyšel přibližně poloviční oproti velikosti udávané literaturou, ze které jsou hodnot převzaty. To se, vzhledem k tomu, že indukce jsou v autorově výpočtu nižší než původní, nezdá být pravděpodobné. Výsledky tepelného výpočtu a měření teplot v laboratoři jsou uvedeny ve dvou oddělených tabulkách. Pro porovnání by bylo vhodnější dát je do jedné. Práce splňuje všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 100355