ZÁRYBNICKÁ, K. Možnosti využití fluidních popílků v samonivelačních systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Opravil, Tomáš

Studentka Klára Zárybnická vypracoval svou bakalářskou práci na téma“ Možnosti využití fluidních popílků v samonivelačních systémech“. Při zpracování rešerše využila dostatečné množství zdrojů a to i zahraničních. Studentka si při řešení praktické části práce osvojila mnoho laboratorních praktik, které byly pro řešení nezbytné. Dosažené výsledky jsou přehledně a srozumitelně zpracovány. Závěry jsou formulovány jasně. Celkově považuji bakalářskou práci za nadprůměrnou a doporučuji ji k obhajobě. Práci hodnotím známkou A.

Posudek oponenta

Bílek, Vlastimil

Bakalářská práce Kláry Zárybnické studuje možnosti využití popílků z fluidního spalování v samonivelačních systémech. Práce je svým tématem vysoce aktuální, neboť vzhledem ke stále rostoucí produkci fluidních popílků je nezbytné hledat cesty pro jejich smysluplné upotřebení. Celá práce je přehledně členěna do jednotlivých kapitol, které na sebe, zvláště v experimentální části, logicky navazují. Po typografické stránce je práce nadprůměrná, přesto v ní však lze opakovaně nalézt některé nedostatky, např. rozsah („až“, „od do“) by správně měl být zapsán pomlčkou bez mezer. Také jazyková úroveň práce je velmi vysoká, ačkoli místy se vyskytují nesprávné či zavádějící formulace, což je ale vzhledem k náročnosti tématu a minimálním zkušenostem autorky pochopitelné. V teoretické části, kterou považuji za méně zdařilou než část experimentální, se studentka věnuje nejprve popisu samonivelačních systémů, jejich testování a na závěr použitým surovinám. V této části práce bych výrazně omezil zejména kapitolu 2.2, ale i kapitoly 2.6 a 2.7, které se samotnými experimenty souvisí jen okrajově. Více prostoru by pak zbylo na detailnější rešerši zaměřenou na použité suroviny, zvláště pokud jde o hydratační reakce jejich složek, které v práci postrádám. Zejména v této souvislosti vidím mezery také ve využití odborné zahraniční literatury, která v práci téměř chybí. Experimentální část sestává z nadstandardního množství časově náročných zkoušek, jejichž výsledky jsou věcně komentovány. Přes velké množství získaných dat se v nich autorka dobře orientuje a vyvozuje odpovídající závěry. Připomínku mám k interpretaci výsledků objemových změn, kde by neměla být opomenuta skutečnost, že jejich měření bylo zahájeno až poté, co se dle dat z XRD analýz vytvořila drtivá většina z celkového množství ettringitu, jímž autorka rozpínání směsí zdůvodňuje. Lze tedy předpokládat, že celkové objemové změny studovaných směsí mohly být výraznější, než jaké byly naměřeny. Určitými nedostatky je i absence vyjádření nejistoty získaných výsledků, zvláště pokud jde o mechanické vlastnosti, a také to, že dle zadání měly být finální testy připravených podlahových systémů provedeny na vzorcích o rozměrech 0,5–1 m2, zatímco v reálu byly provedeny na vzorcích menších (0,18 m2), ovšem i tyto považuji za dostačující. Výsledky, které tato práce přináší, jsou velmi zajímavé a inspirativní pro další výzkum a mohou výrazně přispět k praktickému uplatnění popílků z fluidního spalování. Práce má přes zmíněné nedostatky drobnějšího charakteru vysokou úroveň, a proto ji jednoznačně doporučuji k obhajobě a jako celek hodnotím stupněm A.

eVSKP id 82213