HOLUB, D. Přenos laserových pulzů s vysokým špičkovým výkonem optickými vlákny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Novotný, Jan

Cílem bakalářské práce bylo prověřit možnosti přenosu nanosekundových laserových pulzů pomocí běžně dostupných optických vláken s ohledem na požadavky spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS). Autor práci o celkovém počtu 44 stran rozdělil do 5 kapitol, včetně závěru, jimž předchází úvod. Ten obsahuje motivaci řešení práce. Následující dvě kapitoly představují teoretickou – rešeršní část práce. Tvoří je popis laseru a optických vláken. 3. kapitola popisuje metodu LIBS, Laboratoř laserové spektroskopie na ÚFI FSI VUT v Brně a přechází v motivaci řešení projektu – zjednodušení způsobu přenosu laserových pulzů. Kapitola 4. popisuje konkrétní požadavky kladené na výsledky práce a samotné řešení – výběr vláken, jejich přípravu a v neposlední řadě jejich testování a měření. Závěr shrnuje zjištěná fakta a obsahuje také úvahu o dalším postupu. Nechybí seznam referencí a seznam použitých zkratek a symbolů. Takovéto členění práce považuji za logické a přehledné. Text obsahuje místy slova a fráze hovorového či příliš květnatého charakteru, pro bakalářskou práci se spíše nehodících. Ve většině případů se však text dobře čte. Gramatické chyby se vyskytují v menší míře. Místy si lze povšimnout drobných překlepů (např. chybějící mezera mezi číslem a nadpisem kapitoly, či mezi číslem a její jednotkou). Ke grafické úpravě nemám výtek. Citace jsou používány správným způsobem, avšak uvítal bych jejich větší množství – zejména v rešeršních kapitolách. Míra detailu je v rešeršních kapitolách volena vhodně. Text je vyvážený, obsahuje většinu podstatných pojmů a zbytečně nezabíhává do detailů. Výjimku tvoří kapitola 3.3 o využití laserů ve vláknech, která by vzhledem k zaměření práce zasluhovala značně větší autorovu pozornost. Některé skutečnosti z oblasti fyziky jsou často popsány ne zcela korektně či použitím nevhodných pojmů. Vyskytují se nepřesná zobecňování, dané snahou uzavřít text na základě pouze kusých zjištěných informací. Vše je důsledkem omezené orientaci studenta v dané oblasti, což je do značné míry pochopitelné. Experimentální část trpí na několika místech poněkud nesrozumitelným výkladem. Některé kroky experimentu a návaznosti popisných částí by zasluhovaly lépe a více vysvětlit. Obecně by bylo vhodné použít ve větším rozsahu schémata, obrázky a vysvětlivky. Během experimentu s naváděním laseru do vlákna se vyskytli různé jevy a zákonitosti, které ovšem v některých případech zůstaly bez vysvětlení či úvahy. I přes zmíněné nedostatky, považuji cíle práce za z větší části naplněny. Autor vybral a připravil optická vlákna, na základě správné úvahy sestavil experiment, proměřil maximální propuštěnou energii a v závěru také provedl jednoduché LIBS měření. Chybí pouze test s manipulací s vláknem. Naměřená data jsou zajímavá a přínosná, avšak pro utvrzení v závěrech by bylo záhodno jich provést větší množství. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím celkovým stupněm C.

Posudek oponenta

Pořízka, Pavel

Předložená bakalářská práce je zaměřena na testování přenosu pulzního laserového záření optickými vlákny. Téma reaguje na aktuální trendy ve spektroskopii a souvisejícím vývoji kompaktních přenosných analytických systémů. Navedení laserového pulzu pro ablaci materiálu a následný sběr záření plazmatu jsou absolutně klíčovými faktory. V bakalářské práci se student věnuje přípravě a samotnému testování optických vláken. Práce je pojata poměrně zeširoka a snaží se zohlednit jednotlivé parametry ovlivňující LIBS experiment. Samotný rozsah experimentu je dostačující. Student však mírně selhává při zpracování výsledků. Diskuze nad výsledky působí zmatečně a nepřehledně. Celkově tedy hodnotím práci jako uspokojivou, tedy za D. Připomínky: V textu chybí některé základní parametry experimentu a je nutné si domýšlet. Obrázky ani tabulky nejsou explicitně uvedeny v textu, ani detailně diskutovány. Úprava některých obrázků by mohla být lepší, čitelnější. Doporučuji pracovat méně s online zdroji, např. u reference k totálnímu odrazu, numerické apertuře, Q-spínání, atd. je to spíše nevhodné. Obrázek 16 a tabulka 2 představují ta samá data, to samé u obr. 30 a tab. 3. Zřejmě není nutné uvádět dvakrát. Fotky sestavy na stole by měly být nahrazeny alespoň jednoduchým optickým návrhem. Schéma je nedostatečné. Některé části teorie jsou uvedeny zbytečně, např. Q-spínání pomocí rotačního prvku.

eVSKP id 109193