MIHULKA, M. Stanovení mezních provozních podmínek CAN s ohledem na kabeláž a její topologii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Předkládaná práce si klade za cíl stanovení mezních provozních podmínek CAN s ohledem na její topologii a kabeláž. K tomu měl student prostudovat požadavky reálných aplikací na kabeláž a definovat modely sběrnice. Navržené modely teoreticky popsat, vytvořit náhradní schéma a matematicky formulovat mezní parametry, v nichž jsou sběrnice schopny bezchybného přenosu dat. Dále měl student realizovat navržené modely, provést měření a zkoušky spolehlivého provozu a bezvadné funkce zařízení v jednotlivých modelech s různými topologiemi a typy použitých kabeláží. Na základě zjištění formulovat doporučení pro návrh kabeláže sběrnice v reálných podmínkách. Práce vznikla ve spolupráci s firmou, kde jako odborný vedoucí působil Ing. Tobiáš Malach, PhD. Lze konstatovat, že student naplnil cíle bakalářské práce na základní úrovni. Z práce je vnímatelné, že student nemá praktické zkušenosti. Tomu odpovídá jak teoretická část práce, tak i celková orientace v problematice. V teoretické části práce je uváděna řada informací, které nejsou příliš podstatné, naopak podstatné informace pro danou aplikaci chybí. Práce je také nekonzistentní z pohledu používané terminologie; jsou používány a zaměňovány různé pojmy jako útlum a úbytek napětí apod. Dále práce obsahuje řadu zásadních konstatování bez jasné argumentace nebo odkazu z čeho konstatování vyplývá; například v kapitole 1.6.4 „Toto zpoždění nesmí být větší než doba jednoho bitu přenášeného signálu“ nebo v kapitole Kap. 1.6.4 „Zpoždění tcontroller může být 50 ns až 62 ns“. Uváděné vzorce nemají odkazy na literaturu a není tedy zřejmé, zda je vzorec převzat například z katalogového listu výrobce součástek, nebo jde o obecný vzorec z literatury, nebo jej student stanovil sám. Zde se jedná spíše o formalitu a nedostatek technické opory v literatuře při formulaci teoreticky vypočtených veličin. Zpracování měřených výsledků je provedeno nepříliš přehledně; oscilogramy, z nichž se hodnoty měření odečítají jsou uvedeny na jiném místě v kapitole 3.2., něž tabulky v kapitole 3.1, ve kterých jsou hodnoty prezentovány. To zhoršuje orientaci ve výsledcích. U srovnání teoretických a měřených hodnot chybí přehledový ukazatel, například procentuální rozdíl. Kapitola 3.3, která prezentuje jeden z podstatných výstupů z práce – doporučení pro realizaci sběrnic – by si zasloužila detailnější rozpracování, aby byla doporučení použitelná i samostatně, například pro technickou dokumentaci. V celé třetí kapitole, která pojednává o naměřených hodnotách a kde student formuluje doporučení pro realizaci sběrnice lze uvést řadu dalších formálních i technických připomínek. Přes výše uvedené nedostatky projevoval student v letním semestru snahu a zájem dokončit měření. S ohledem na to, že student zřejmě neměl žádné předchozí teoretické a praktické zkušenosti se sběrnicemi a že práce byla zadána jako teoretická i praktická a nemusela být pro studenta s nabytými zkušenosti snadná, hodnotím práci 70-ti body.
Bakalářská práce Martina Mihulky se zabývá stanovením mezních provozních podmínek CAN s ohledem na kabeláž a její topologii. Student nejdříve zmiňuje teorii ohledně sběrnice CAN a popisuje použité zařízení a jejich modely. Následně uvádí naměřené a teoretické hodnoty a ukazuje průběhy ve formě oscilogramů. Studentem navržené modely sběrnice jsou jedna řídící deska a jedna expanzní a následně jedna řídící a různá sériová nebo paralelní kombinace různého počtu expanzních modulů. U modelu, kde je jedna hlavní a jedna expanzní je počítáno s devíti délkami vedení mezi 5 až 300 m a student měřil a počítal úbytek napětí a zpoždění pro 2 různé typy kabelů. Následně porovnává změřené hodnoty, jestli úbytek napětí není vyšší než 750 mV. A zdali časové zpoždění je v normě. Osobně se mi nelíbí studentovo označení „Teoretický úbytek napětí“, protože se jedná o maximální úbytek napětí daný výrobcem. Mělo by být spíš použito označení „Maximální povolený úbytek napětí“. Díky tomu by nedocházelo k tomu, že naměřený úbytek je menší jak „teoretický“. Ale naopak se měřený kabel vlezl do meze dané výrobcem kabelu. Práce obsahuje velké množství tabulek, bohužel orientace mezi nimi je horší. Například legenda tabulek je na 4 řádky textu, a přitom je to stejný text a liší se jenom délkou vedení. Díky tomu je méně přehledné v čem se dané tabulky liší. Doporučoval bych kratší popis podružných tabulek. Také by bylo vhodné nějaké grafické rozlišení naměřených dat, aby bylo patrné, kdy je naměřená hodnota lepší než teoretická hodnota a naopak. Pro lepší orientaci by bylo také vhodné blokové schéma měření nebo nějaká fotka z reálného měření. Není patrné, jestli měření probíhalo nějak sofistikovaně a automatizovaně nebo se jednalo pouze o velké množství manuálního měření, ovšem s malou přidanou hodnotou. Měření probíhalo pomocí osciloskopu, ovšem nikde není popsáno o jaký typ se jedná. Dle oscilogramu se jedná o nějaký starší Tektronix. Také je důležitý popis a typ měřících sond. Nastavení osciloskopu pro měření doby zpoždění je velmi nepřesné, skoro až nepoužitelné. Z oscilogramu při měření zpoždění je využito pouze 10 % rozsahu osciloskopu. Při vzdálenosti 5 m jsou dokonce využity přibližně 3 % rozsahu (například obrázek 3.2 b). Měření díky tomu bude velmi nepřesné. Takto mi to přijde pouze jako orientační měření. Rozsah osciloskopu, pro měření úbytku napětí, také není precizně nastaven. Textová část bakalářská práce je přehledná a logicky členěna, jednotlivé kapitoly na sebe dobře navazují a jsou dostatečně vypracované. Práce obsahuje dostatečný počat stran a obsahuje 18 citací. V realizační části student splnil požadavky dané zadáním práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm D 63 bodů. K práci přikládám dvě otázky:
eVSKP id 159040