Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Hasoňová, Michaela

Bakalářská práce Jakuba Peroutky se zabývá přípravou fluoridového konverzního povlaku na kompozitních materiálech na bázi Mg připravených práškovou metalurgií. Tato práce navazuje na studie zabývající se přípravou fluoridových konverzních povlaků na hořčíku a jeho slitinách a snaží se implementovat získané poznatky na přípravu těchto povlaků na hořčíku zpracovaného práškovou metalurgií. V teoretické části student využil dostupných zdrojů a rozsáhlou problematiku konverzních povlaků a práškové metalurgie důkladně a přehledně zpracoval. V experimentální části student pracoval samostatně, velmi rychle si osvojil postupy v oblasti metalografické přípravy výbrusů a měření tvrdosti a získané výsledky experimentů přehledně zpracoval. Na základě konzultací a dostupných poznatků z literatury diskutoval a sepsal závěry. Drobné nedostatky v této práci lze omluvit rozsáhlou problematikou tématu, které zahrnuje poměrně komplikované oblasti výzkumu jako je metalurgie práškových směsí a příprava konverzních povlaků. Bakalářskou práci a celkový přístup studenta Jakuba Peroutky hodnotím známkou A a doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	B

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Buchtík, Martin

Bakalářská práce studenta Jakuba Peroutky se zabývá přípravou a následnou analýzou fluoridových konverzních povlaků na kompozitních Mg/MgO materiálech. Kladně hodnotím kvalitní zpracování teoretické části práce, která shrnuje základní poznatky zaměřené na hořčík, jeho vlastnosti a zpracování. V teoretické části je současně pojednáno o konverzních povlacích se zaměřením na fluoridové konverzní povlaky. Pozitivně v teoretické části hodnotím práci s články a literaturou. Na druhou stranu, student však, dle mého úhlu pohledu, nevyužil dostatečně dostupné literatury v experimentální části k diskuzi výsledků, která tak působí poměrně stroze. Co se však týče zpracování výsledků v experimentální části, ty jsou na dobré úrovni a jsou logicky členěné. Získané výsledky jsou podloženy a ověřeny dalšími metodami – XRD, EDS a strukturní analýza. Lze konstatovat, že metodika zvolených experimentů a použitých metod je dostatečně popsaná a práce je dobře koncipovaná. I přes některé drobné nedostatky a objasnění je práce po formální stránce na velmi dobré úrovni a doporučuji tedy, aby bakalářská práce Jakuba Peroutky byla přijata k obhajobě s celkovým hodnocením A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

V kap. 4 na str. 25 uvádíte, že „konverzní povlaky jsou nerozpustné vrstvy anorganických krystalů, které tvoří tenký film na povrchu kovu.“ Lze toto tvrzení chápat, že konverzní povlaky jsou pouze anorganického charakteru? Mohou existovat i organické konverzní povlaky? Pokud ano, jaké?
a) Na obr. 7-4 na str. 40 lze pozorovat u nepovlakovaných Mg, resp. Mg/MgO materiálů rozdílnou pórovitost u povrchu, bez ohledu na množství MgO. Čím si tento jev vysvětlujete? b) Dále lze u povlakovaných materiálů s rostoucím množstvím plniva (MgO) pozorovat rostoucí pórovitost na okrajích, a to pouze do 3 % MgO. U 5 % MgO dochází k výraznému poklesu pórovitosti. Čím si toto vysvětlujete?
V teoretické části (Obr. 4-5 - mechanismus) uvádíte, že interakcí Mg s taveninou NaBF4 vzniká jako jeden z možných produktů elementární B. Čím si vysvětlujete jeho absenci u Vašich povlaků? Jakou metodu byste využil pro kvalitativní/kvantitativní stanovení bóru?