SEDLÁK, F. Povrchové úpravy skleněných vláken s využitím plazmové nanotechnologie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudky

Posudek vedoucího

Čech, Vladimír

Student pracoval samostatně a zodpovědně. Poměrně rychle se zapracoval na ovládání plazmochemické technologie a byl schopen si poradit i s technickými závadami. Podařilo se mu charakterizovat stabilní a reprodukovatelné depoziční podmínky v reakční komoře a charakterizovat připravené tenké vrstvy plazmového polymeru. Vybrané depoziční podmínky využil pro povlakování skleněných vláken, která použil jako výztuže pro polymerní kompozit. Laboratorní kompozitní vzorky testoval ve smyku a stanovil míru adheze mezi polymerní matricí a skleněným vláknem. Získal tak zajímavé a cenné výsledky. Oceňuji jeho píli a pracovní nasazení. Svou prací se podílel na řešení výzkumného projektu 16-09161S (GAČR).

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování A
Využití poznatků z literatury B
Celkový přístup k řešení úkolů A
Využívání konzultací při řešení práce A
Závěry práce a jejich formulace A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Knob, Antonín

Otázky k obhajobě a připomínky k práci: Autor se ve své DP poměrně rozsáhle zabývá polymerními matricemi a vyztužujícími vlákny, technologie a podstata PECVD je nastíněna v ucházejícím rozsahu. V rámci experimentální části oceňuji komplexní proces přípravy kompozitních vzorků od depozic tenkých vrstev pp-TVS na skleněná vlákna až po relativně náročnou přípravu kompozitních vzorků. Rovněž oceňuji množství experimentálních dat získaných pomocí vhodně se doplňujících instrumentálních metod. Z hlediska interpretace výsledků jsou závěry nejčastěji pouze popisné bez konstruktivního vysvětlení vztahů mezi fyzikálně-chemickými vlastnostmi deponovaných vrstev a smykovou pevností finálního kompozitu. Z hlediska celkového dojmu a zejména jazykové úrovně je práce pouze průměrná, což poněkud snižuje váhu jinak zajímavých výsledků. Otázky: 1. Jaký je smysl předúpravy vláken v kyslíkovém plazmatu? 2. Uveďte, jaké pulzní poměry byly využity při depozicích a jak souvisí s depoziční rychlostí. Jaké jsou příčiny různých depozičních rychlostí v různé vzdálenosti od vstupu monomeru? 3. U testu krátkých trámečků se téměř u všech testovaných vzorků vyskytuje částečné porušení trámečku při působící síle cca 450 N. Jak si toto porušení vysvětlujete?

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Logické členění práce A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse C
Využití literatury a její citace B
Úroveň jazykového zpracování C
Formální úroveň práce – celkový dojem C
Závěry práce a jejich formulace C
Navrhovaná známka
B

eVSKP id 95860