KVAPIL, J. Měření a počítačové simulace vdechovaných částic v modelech lidských plic [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Lízal, František

Pan Jakub Kvapil si pro svou bakalářskou práci vybral náročné téma měření a počítačových simulací inhalovaných částic v modelech plic. Cílem první části bylo provést rešerši a zmapovat nejnovější poznatky v oblasti experimentálního a počítačového modelování vdechovaných částic v modelech plic. Oproti očekávání vedoucího je výsledná rešerše spíše v minimálním rozsahu. Je třeba poznamenat, že studium odborné literatury v anglickém jazyce představuje bohužel pro studenty strojního inženýrství značnou překážku a tento úkol by byl obtížný pro většinu studentů bakalářského programu. V druhé části provedl pan Kvapil ve spolupráci s Mgr. Karasem z Farmaceutické fakulty VFU měření usazování inhalovaných částic vyrobených z chitosanu a značených fluoresceinem v realistickém modelu dýchacích cest. Tento úkol byl taktéž náročný, a to časově i metodicky. Objektivní komplikací byla porucha jednoho z ventilů na simulátoru dýchání, která na určitou dobu zdržela experimenty. Pan Kvapil dále obdržel výsledky měření provedených na zjednodušeném modelu plic a jeho úkolem bylo tyto výsledky analyzovat. V závěru práce se dostal do časové tísně, což se podepsalo na úrovni zpracování výsledků. Obecně konstatuji, že z pohledu vedoucího splnil pan Kvapil požadavky stanovené v zadání, byť zejména v rešeršní části a v analýze výsledků spatřuji značné rezervy. Práci celkově hodnotím stupněm D.

Posudek oponenta

Elcner, Jakub

Předložená bakalářská práce se zaměřuje na usazování částic v modelech dýchacích plic. V rámci práce byla provedena literární rešerše na dané téma a experiment s vyhodnocením a okomentováním dosažených výsledků. Za hlavní klad práce považuji provedení experimentu na segmentovaném modelu dýchacích cest, který zřejmě vyžadoval seznámení se s řadou nových přístrojů a technik, ke kterým se během bakalářského studia nelze běžně dostat. Stejně tak oblast aerosolů a lidské anatomie vyžaduje dostudování velkého množství nové látky. Bohužel samotné zpracování práce obsahuje řadu nedostatků, ať už nedostatečnou grafickou a stylistickou úpravu (špatná kvalita některých obrázků, neestetické odsazení názvů některých kapitol aj.), nelogické uspořádání (diskuse výsledků umístěna před jejich uvedení) a formální náležitosti (obsah závěrečné kapitoly se dle mého názoru neslučuje se smyslem závěru jako takovým). Z hlediska práce s literaturou včetně citací bych vytkl především závěrečné porovnání výsledků experimentu s výsledky z literatury, kdy nejsou přímo citovány porovnávané studie. Úvodní část, kdy má být čtenář seznámen se základy anatomie a fyziologie dýchání je zpracována dobře, avšak část s fyzikálními základy postrádá řadu důležitých faktorů. Popis Reynoldsova čísla je zde omezen pouze na laminární/turbulentní proudění v kruhovém potrubí a jiné případy zde nejsou vůbec zmiňovány. Další parametr, Stokesovo číslo, se kterým je operováno v závěru práce, není definováno vůbec. Stejně tak rešerše literatury, jež je jedním z cílů práce je nedostatečného rozsahu. Nejsou uvedeny zdaleka všechny metody měření depozice aerosolů v dýchacím ústrojí, a článků, zabývajících se simulacemi lze najít podstatně více. Rešerše publikovaná studentem tak nepůsobí kompaktním dojmem. Nutno však uvést, že tato oblast je tak obsáhlá (a převážné množství publikací je psáno v anglickém jazyce), že její popis v rámci bakalářské práce představuje značný oříšek. Část týkající se experimentu, provedeného studentem postrádá schéma měřicí trati, které by čtenáři umožnilo lépe pochopit provedený experiment a samotné vyhodnocení je provedeno velice povrchně, bez řádného zamyšlení se, nad dosaženými výsledky. Výsledky experimentů, které student dostal ke zpracování a nepodílel se na jejich pořízení, nejsou v práci dostatečně vyhodnoceny a okomentovány. Z hlediska nedostatečné evaluace výsledků bych vytknul například provedení grafu na straně 26 (Obrázek 16), kdy použití logaritmické škály u svislé osy by prospělo k lepšímu přehledu. Stejně tak rozdílné provedení u tabulek 4, 5 a 6 nepůsobí estetickým dojmem. Cílů kladených na studenta bylo mnoho a jejich naplnění byl zjevně věnován nemalý čas, samotné zpracování výsledků a závěrečné kapitoly v kombinaci s grafickou úpravou pak ale působí dojmem, že práce byla psána ve shonu. Přes výše uvedené námitky však považuji práci za hodnotnou a hodnotím stupněm D.

eVSKP id 117139