LACKO, M. Elektronická nadproudová ochrana laboratorního autotransformátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student Michael Lacko vypracoval bakalářskou práci s názvem Elektronická nadproudová ochrana laboratorního autotransformátoru. V teoretické části je popsán princip funkce transformátoru, na který navazuje rozbor činnosti autotransformátoru. Další kapitola je věnována jisticím prvkům, zejména pojistkám a jističům. Následuje krátká kapitola o jištění transformátorů v oblasti elektroenergetiky. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na nejčastěji používané snímače proudu a jejich vlastnosti. V praktické části student s pomocí vedoucího navrhl jednoduchou nadproudovou ochranu laboratorního autotransformátoru, jejíž obvodové řešení následně ověřil simulací. Poté samostatně nadproudovou ochranu zkonstruoval a experimentálně ověřil její činnost. Funkce ochrany je zdokumentována přiloženými oscilogramy a proměřenou vypínací charakteristikou. Měřená vypínací charakteristika je rovněž porovnána s charakteristikou získanou ze simulace. Student splnil všechny body zadání, pravidelně využíval konzultací a velmi aktivně se podílel na realizaci navrženého obvodu a na následném měření. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 92 body, tedy známkou A.
Bakalářská práce se zabývala obecnou rešerší v oblasti síťových transformátorů a autotransformátorů. Dále bylo úkolem navrhnout a realizovat elektronickou nadproudovou ochranu. Zadání bylo podle mého názoru ve srovnání s některými bakalářskými pracemi sice dost jednoduché, což samozřejmě není žádná vada. V odborné rovině bych měl k práci jednu hlavní připomínku: Nebylo by bývalo účelné měřit spíše primární proud, resp. snažit se omezit jeho velkou nárazovou hodnotu při připojení autotransformátoru k síti? To je přece hlavní praktický problém, na jištění sekundárního proudu stačí bohatě obyčejný jistič. Nárazový proud při zapnutí daný přesycením jádra (pokud sinusovka síťového napětí v okamžiku připojení primárního vinutí právě prochází nulou, bude situace nejhorší) by se dal eliminovat cíleným připojením primárního vinutí k síti přesně v okamžiku průchodu sinusovky napětí maximem. Dále mám několik menších připomínek, např. tvrzení o "magnetovacím proudu" a související vysvětlení proudového nárazu po zapnutí autotransformátoru na str. 19 není správné, také definice ideálního transformátoru na str. 12 není v pořádku. Výtky k práci nejsou však nijak zásadní a práci jednoznačně doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 168757