PACHOLÍK, V. Experimentální tagy pro UHF RFID aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student se ve své práci zabýval návrhem antén pro RFID aplikaci. Jednalo se především o UHF pásma 868 MHz a 902 MHz pásmo. Student se měl zabývat návrhem štítků (tagů) pro klasické i speciální povrchy (na kovový povrch, na papír, dřevo). Po úvodní studii, která je dle mého dostačující, student navrhl v CST Microwave Studio základní model antény tagu. Poté se zabýval návrhem transformačního členu, který transformuje impedanci čipu na impedanci 50 ohmů. Tyto transformační členy navrhnul jak v mikropáskovým, tak koaxiálním provedení. Poté provedl návrh několika RFID antén, které zrealizoval a změřil. Práce občas působí nekompaktně, někdy není jasné, proč student zvolil daný design antény. Rovněž student neuvedl všechny motivy antén, které ve skutečnosti navrhnul a zrealizoval. Po formální stránce se v práci vyskytuje cela řada nepřesností. Jako klad bych vyzdvihnul praktickou realizaci a měření v reálném provozu. Student se problému věnoval se zájmem a chodil pravidelně konzultovat. Bohužel cela řada nepřesnosti a rozsah práce snižuje její hodnotu. Práci hodnotím jako dobrou.
Student prostudoval teorii týkající se RFID aplikací. Získané poznatky poté využil při návrhu tagů pro pásmo UHF pomocí programu CST MWS. Všechny simulované modely antén jsou doplněny přehlednými výsledky, většinou v podobě grafů. Student se věnoval několika typům antén, různým možnostem přizpůsobení, různým vlivům prostředí. V teoretické části je práce věcná, přehledná a je poznat, že se jí student věnoval pečlivě. V další části byly simulované modely antén vyrobeny, změřeny a výsledky byly porovnány se simulacemi. Naměřené výsledky se u většiny antén od simulací značně liší a reálné tagy by byli v praxi bez dalších úprav nepoužitelné. Po té co student vyrobil první anténu a zjistil, tak veliké rozdíly, bylo vhodné zkusit k simulaci i jiný software se zadáním stejných hodnot, jako u programu CST MWS. Takto není vůbec poznat, jestli se student snažil najít příčiny tak rozdílných výsledků. Některé obrázky (např. Obr. 24) naznačují, že bylo pro simulaci zvoleno velice málo bodů v diskretizační síti. Naměřené hodnoty i simulace se téměř shodují pouze u antény tvaru S. Naneštěstí zrovna pro tuto anténu student nenasimuloval příliš dobré hodnoty parametru s11. I přes uvedené nedostatky hodnotím práci jako zdařilou.
eVSKP id 52352