ONDRYÁŠ, A. Návrh a realizace elektroniky pro polohovací platformu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.
Předkládaná diplomová práce je součástí řešitelského týmu 2 studentů mechatroniky, který si vzal za cíl navrhnout řídicí a HW část specifické polohovací platformy dle svých vlastních požadavků, např. pro aplikace v mikroskopových nebo tomografických zařízeních. Tato práce řeší návh a realizaci elektroniky této platformy. Připomínky mám k úvodní rešerši, kde se student zaměřuje na jednotlivé elektronické komponenty a chybí zvolená technická specifikace pro zvolené řešení. POté na základě sumarizovaných funkčních požadavků je sestaven koncept elektroniky a poté elektronika navržena a to včetně bateriového napájení a bezdrátového komunikačního modulu. Řídicí elektronika byla poté vyrobena a otestovány její funkcionality. Takto vytvořená jendotka může být použita ve zvolené polohovací platformě. Student pracoval samostatně a prokázal technickou vyspělost. Celkově je práce na dobré úrovni. Práce je psána v anglickém jazyce a přes některé chyby v technickém názvosloví a místy použitému českému slovosledu je i jazykově na dobré úrovni. Celkově hodnotím práci výborně A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
V předložené práci se student věnuje týmovému pravděpodobně komerčnímu produktovému vývoji elektroniky řídicí jednotky. V úvodu práce se odkazuje na blíže nespecifikovaný XY manipulátor počítačové tomografii, pro který má být jednotka určena. Absenci parametrů uvažovaného manipulátoru považuji za klíčový problém celé práce, protože není vůbec jasné, pro jaký manipulátor má být vyvíjené zařízení elektroniky řídicí jednotky určené. Stejně tak to není uvedeno ani v práci týmového kolegy, který zpracoval systémovou část společného projektu. V rešeršní části práce si student vybral jeden příklad polohovací platformy, který detailně popsal a odvodil z něj systémové požadavky pro svůj vývoj. Tento postup považuji za naprosto špatný. Kdyby byl autor při své práci precizní, dostal by se vývojem ke stejné jednotce, ze které vyšel (to si ji mohl rovnou koupit). Systémové požadavky měl zpracovat kolega, co se zabýval systémovou částí společného projektu. Měly vyjít z požadavků zákaznických. Autor této práce z nich měl derivovat HW požadavky a posléze obecné koncepty architektury, pro jejichž modifikace měl provést rešeršní práci komponent vhodných pro naplnění těchto konceptů a splnění HW požadavků. Místo tohoto zpracoval nepřehledný popis požadavků, se kterým se nedá dále pracovat. Ověřování jejích splnění je naprosto nemožné, protože nejsou náležitě formulovány. V části popisující design řídicí elektroniky autor zbytečně opakuje popis hlavních komponent, které mu již dříve vybral kolega v systémovém návrhu, bez toho, aby to řádně uvedl. Za vlastní autorův přínos považuji pouze část o Power Management Modulu a částečně o BLE Modulu a paměti. Ostatní bylo převzato z práce týmového kolegy. Za zvláště slabé místo považuji sekci o výběru baterie, kde není jasné, proč se tak autor rozhodnul. Není specifikováno, jak dlouho bude zařízení schopno provozu při bateriovém napájení (jedna z nejpodstatnějších věcí celé práce). Je překvapivé, že předložená práce neobsahuje celkovou prezentaci zvolené architektury, např. ve formě blokového schéma mikrořadiče s připojenými perifériemi. Místo toho autor stroze odkazuje na přílohy, ve kterých je schéma zapojení bez komentáře. Na některých místech popisu návrhu v textu se autor odkazuje na referenční zapojení dle dokumentace výrobců jednotlivých modulů (specializovaných obvodů). Na závěr autor prezentuje návrh PCB s rozmístěnými součástkami. Následuje sekce o testování, které je provedeno spíše živelně než systematicky dle požadavků. Celkově hodnotím tuto práci jako podprůměrnou, hlavně kvůli zmateným a nepřesným požadavkům. Stejně tak je zde jen malý autorův přínos. V podstatě se jedná pouze o vývoj Power Management Modulu a přípravu celkového zapojení s PCB návrhem. Zapojení ostatních komponent je katalogové nebo mu komponenty, a tudíž i zapojení byly vybrány. Osobně nechápu motivaci této práce. Vyvíjet jednotku řídicí elektroniky k neexistující platformě a riskovat možnou/dost jistou budoucí nekompatibilitu. V opačném případě mohu pouze spekulovat, že platforma existuje, jen byla záměrně zatajena, což se logicky nabízí při takto vynaloženém úsilí týmového projektu. Přes veškerou kritiku musím konstatovat, že student provedl jistou inženýrskou práci a práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
| Vlastní přínos a originalita | E | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | E | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 139929