RIABOV, M. Model fotovoltaického systému se sledovačem polohy slunce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student Mikhail Riabov se ve své práci zabývá návrhem a realizací modelu fovoltaltaické systému se sledovačem polohy slunce a následným porovnáním se stacionárním systémem stejných parametrů. V práci se zaměřuje na analýzu možností fotovoltaických elektráren a samotným návrhem fotovoltaického sledovače (solar tracker). Sledovač byl pak realizován v podobě jednoosého modulu řízeného systémem arduino UNO a krokových motorků. Bohužel nebyla vhodně vybraná řízená osa systému, což velmi ovlivnily výsledné výsledky porovnání se stacionárním systémem. Dále vznikl při realizaci problém s napájením řídícího systému, což také se bohužel odrazilo ve výsledcích. Požadavky zadání student splnil v dostatečném rozsahu. V práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval zcela samostatně a s potřebnou iniciativou. Bohužel i tak vzniklo pár komplikací, kterým by se dalo předejít častějšími konzultacemi. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Student své výsledky prezentoval na studentské soutěži EEICT 2019. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na bakalářskou práci. Proto doporučuji práci k obhajobě.
Student se ve své práci zabývá sestrojením fotovoltaického systému s možností natáčení podle polohy slunce a jeho srovnáním se stacionárním systémem. V teoretické části je stručně popsán fotovoltaický článek včetně jeho charakteristik a základních parametrů. Dále jsou uvedené typy fotovoltaických panelů, jejich konstrukce, výhody a nevýhody jejich používání. V poslední teoretické části jsou stručně popsány fotovoltaické systémy a typy solárních trackerů. V praktické části je stručně popsán program pro ovládání servomotorů, schéma návrhu sledovače, uvedeny parametry sledovaných fotovoltaických panelů a měřicí pracoviště pro zaznamenávání výstupních dat. V závěru jsou uvedeny a porovnány výsledné závislosti napětí na fotovoltaických panelech pro systém s trackerem a stacionární systém měřené během 3 dnů. Práce je sepsána přehledně, i když poněkud stručně, zejména v praktické části. Grafické zpracování je na dobré úrovni. K práci mám několik připomínek. U mnoha obrázků jsou popisky v anglickém jazyce, tab. 3 postrádá údaj o paralelním odporu, obr. 4.6 a 4.7 neobsahuje názvy měřených veličin, na obr. 4.13 - 4.15 chybí popisy os. Při porovnání obou systémů bylo vyhodnocováno jen napětí, chybí měření proudu a porovnání výkonů obou systémů. Nenašel jsem v textu popis umístění senzorů a není také srozumitelně popsán mechanismus fungování trackeru. Spíše z obr. 4.9 se domnívám, že tracker obsahuje 2 senzory, přičemž ten západní je ze 3 stran zastíněn. Servomotory pak zřejmě otáčejí panelem, až sluneční paprsky dopadnou na senzor zastíněný hranolem a údaje z obou senzorů se budou shodovat. Přitom oba panely jsou nakloněné směrem na východ a panel se otáčí od východu na západ. Taková kombinace je dost nevýhodná a znemožňuje správnou funkci trackeru. Odkazuji na obr.3.8, kde je zobrazen správný náklon panelu na jih a natáčení z východu na západ. Při náklonu panelu na východ a zastínění senzoru ze všech stran kromě západní, jak se zdá z obr. 4.9, hrozí, že po prvním správném natočení panelu tracker přestane pracovat a natáčet panel, protože slunce by stále dopadalo na oba senzory - západní strana senzoru není zastíněna. Pak by naopak během dne plastový hranol vrhal stín na panel a drasticky tím snižoval výkon panelu. Druhá a pravděpodobnější možnost je, že západní senzor bude zastíněný při jakémkoliv vertikálním natočení panelu, protože náklon panelu nebude odpovídat poloze slunce a jeho denní trajektorii, která s mění každý den. I přes tyto nedostatky předložená práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci a proto práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 119453