STÁVKOVÁ, M. Aromatické látky ve víně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
-
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená bakalářská práce posluchačky Markéty Stávkové reaguje na současný trend ve vinařství, který klade mimořádný důraz na aromaticitu vína. Náplní zadané práce bylo stanovení 5 vybraných prvků obsažených ve 4 vybraných viničních tratích a stanovení přibližně 40 těkavých látek podílejících se na aromatu 6 studovaných vín. Instrumentální analýzy byly vhodně doplněny vertikální senzorickou analýzou těchto vín. Teoretická část práce je sepsána na 36 stranách a obsahuje téměř všechny potřebné vstupní informace pro zpracování zadaného tématu. Jsou zde kapitoly věnované vinohradnictví, typům půd, výrobě vína. Maximální důraz autorka klade na chemické složení vína. Popisuje zde také plynovou chromatografii jako metodu pro stanovení aromatických těkavých látek a podmínky senzorické analýzy vín. V této části práce chybí pouze teoretická kapitolka o stanovení prvkového složení půdy. V některých pasážích autorka opomněla uvést informační zdroj (např. kap. 2.6 na str. 23, kap. 2.7.3 až 2.7.5 na str. 25 a 26). Tato část práce je lépe zpracovaná než část praktická. Autorka cituje prakticky všechnu moderní českou literaturu týkající se vína a jeho chemického složení. Cizojazyčná literatura je zde zastoupena dvakrát. Informační zdroje jsou citovány dle normy. Praktická část uvedené bakalářské práce zahrnuje dostatečné množství experimentů obvyklé pro tento typ vysokoškolské závěrečné práce. Autorka při nich využila 3 analytické techniky, prvkovou analýzu, plynovou chromatografii a senzorickou analýzu. Avšak pro prvkovou analýzu, pro stanovení obsahu Na, K, Ca, Mg a P v půdách, není uveden technický popis podmínek stanovení ani použitá technika. Získané výsledky autorka zaznamenala do mnohdy obsáhlých ale přehledných tabulek, ilustrovala grafy a velmi dobře interpretovala. Chybí zde ale jakékoli srovnání zejména obsahu aromatických látek studovaných vín s údaji v literatuře, pokud takové údaje existují. Závěry práce jsou formulovány správně a lze s nimi souhlasit. Připomínky mám k formální a jazykové stránce předložené práce. Z textu je patrné, že se autorka soustředila na jiné věci než jsou stylistická a jazyková čistota: např. nadpis tabulky 2.4 na str. 20: Vybrané druhy kmenů firmy Erbslöh…..jedná se o kmeny kvasinek, nikoli o kmeny firmy; str. 15, 13. řádek zdola „…a také k doplnění potřebních živin…“ Obrázky uvedené v práci jsou většinou špatně čitelné, rozostřené. Závěrem mohu konstatovat, že posluchačka Markéta Stávková se velmi dobře orientuje v chemii vína. Její bakalářská práce přinesla zajímavé výsledky, které mohou být využity vinaři znojemské a velkopavlovické vinařské podoblasti. Její bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou "velmi dobře - B".
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B |
eVSKP id 82396