JAKUBIS, I. Příprava tenkých vrstev oxidů titanu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Pan Jakubis zpracoval diplomovou práci na tema " Příprava tenkých vrstev oxidů titanu". Práce se zabývá přípravou tenkých vrstev pro využití v elektrochrommních prvcích. Úkolem práce bylo vytvoření aktivní elektrochromní vrstvy oxidu titaničitého, jednak redukcí peroxotitaničitanů, jednak oxidací roztoku chloridu titanitého. V práci jsou vyhodnoceny vlastnosti jednotlivých vrstev deponovaných po různou dobu a při různém napětí. Následně jsou vyhodnoceny elektrochromní vlastnosti vrstvy v závislosti na vypalovací teplotě. Práce má dobrou grafickou úroveň. Student pracoval samostatně a iniciativně. Doporučuji ji přijmout k obhajobě .
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 45/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 19/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 |
Práce má rozsah 59 stran a obsahuje 22 referencí na literaturu, z čehož je i řada odkazů na původní práce. Teoretický (studijní) úvod je napsán přehlednou a srozumitelnou formou a představuje ucelený pohled na tématiku elektrochromismu jak z hlediska technologie, tak i z hlediska aplikačního. Významné námitky proti této části nevznáším. Část pokusná představuje soubor dosti velkého počtu experimentů využívajících moderní, pro pracovníky UETE dostupné přístrojové techniky. Používal křemenné mikrováhy QCM, potenciostatickou techniku (voltammetric), a vytvořené vrstvy předal na analýzu struktury pomocí RTG difrakce (XRD) a pozorováním na elektronickom mikroskopu AFM. Pan Jakubis připravoval vzorky několika postupy a z nich nakonec vybral postup vedoucí k nejlepším výsledkům, a to za použití oxalátu titaničito-draselného jako prekursoru obsahující sole titanu. V dalším pak zkoumal možnost použití těchto elektrod jako interkalačních reverzibilních elektrod pro elektrochromní součástky a stanovil podmínky vedoucí ke vzniku vrstev s nejlepší účinností. Nakonec ověřil nevhodnost tepelného zpracování připravených vzorků, prováděného s cílem jejich rekrystalizace. K práci mám několik otázek nebo poznámek: 1. Str. 7 – co znamená výraz „chemicky a elektrochemicky neslučitelné“? 2. Str- 9 – místo označení vlastnosti WO3 jako „bezbarvý“ je snad lépe „transparentní a bezbarvý“ 3. Čím se chemické a elektrochemické pochody v elektrochromní součástce liší od litino-iontového akumulátoru a Li-pol baterie? 4. Obr. 3 a 4 jsou si velmi blízké a snad by bylo možno zařadit jen jeden 5. Str. 15: tlusté vrstvy pevných elektrolytů mají vysoký odpor 6. U vrstev je výhodné kromě měrné vodivosti udávat též plošnou vodivost či odpor (Ohm na čtverec apod.) 7. Jsou u přípravy pyrolýzou nějak zohledněny práce dříve prováděné na UETE? 8. Odst. 3-1: před popis vzorku 1 měla být zmíněna náhrada titanylsulfátu šťavelanem titaničito-draselným 9. Difraktogram ukazuje několik málo zřetelných signálů (píků). Byl alespoň učiněn pokus o jejich identifikaci pomocí databáze difraktografu? Celkovou kvalitu práce ovšem tyto poznámky a otázky výrazně nesnižují. Proto doporučuji, aby byla přijata jako podklad pro obhajobu a udělení titulu v magisterském řízení.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 18/20 | |
| Odborná úroveň práce | A | 47/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 18/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 |
eVSKP id 40766