KRPENSKÝ, J. Interakce mezi SNOM hrotem a blízkým elektromagnetickým polem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Viewegh, Petr

Aspirant si vybral velmi náročné téma, které se na Ústavu fyzikálního inženýrství neúspěšně řeší již několikátým rokem, a proto se dalo očekávat, že splnění posledního cíle bude jen velmi obtížně dosažitelné. Pan Krpenský se však svou pracovitostí a systematičností zhostil tohoto úkolu na výbornou. Bohužel nouzový stav vyhlášený vládou ČR zabránil pořízení více experimentálních dat, které by pomohly splnit i poslední cíl bakalářské práce. Po formální a stylistické stránce je práce pěkně zpracována a svým obsahem by mohla aspirovat i na diplomovou práci. Student pracoval velmi pečlivě a prokázal ovládnutí hned několika náročných nanotechnologických a experimentálních technik. Celkově práci hodnotím jako nadstandardní, a proto ji doporučuji obhájit s výslednou známkou A.

Posudek oponenta

Kvapil, Michal

Jan Krpenský se ve své bakalářské práci věnoval výrobě sond pro rastrovací blízkopolní optickou mikroskopii, které následně využil při studiu interference povrchových plazmonových polaritonů (PPP). Z prostorového rozložení intenzit detekovaného blízkého pole se následně snažil stanovit citlivost vyrobených sond na jednotlivé složky blízkého pole. Mé výhrady k práci jsou minimální, přesto zde zmíním některé faktické a formální nedostatky. Faktické: - V posledním odstavci na str. 8 je nesprávně uvedeno, že PPP lze vybudit pouze pro frekvence vyšší než je plazmová frekvence kovu. Ve skutečnosti je to pro frekvence nižší. - Na str. 7, 9 a 10 je diskutován evanescentní útlum. Tvrzení ze strany 7 si však poněkud odporuje s tvrzením na str. 9 a 10. Obě se přitom odvolávají na stejný zdroj. - V posledním odstavci na str. 17 je uvedeno, že jednovidové optické vlákno (Thorlabs 630HP) použité k výrobě sond má průměr jádra 125 µm. Toto není pravda, vlákno o takovém průměru jádra by jistě nebylo jednovidové. Datový list výrobce udává průměr jádra 3,5 µm. 125 µm je průměr vnitřního pláště vlákna (tzv. cladding). - Na str. 26 je uvedeno „Při vytváření apertury může také vlivem nabíjení docházet k tzv. driftování, …, jelikož hrot v průběhu leptání mírně změní svoji polohu a to i navzdory tomu, že samotná doba leptáni apertury není delší než 10 s.“ Zde se domnívám, že hrot po oněch 10 s zůstává na místě a to, co se vlivem nabíjení hrotu odchyluje, je dopadající iontový svazek. - Str. 34, 1. odstavec: domnívám se, že žádné struktury o hraně L = 105 µm vyrobeny nebyly a jedná se zde o velmi nešťastný překlep. Formální: - V textu je první odkaz na obrázek 1.3 (str. 7) uveden dříve než odkaz na obrázek 1.2 (str. 9). Samotný obrázek 1.3 se pak nachází celé tři strany od prvního odkazu ne něj (str. 10). - Na str. 9 je pomocí poznámky pod čarou vysvětlen význam slova „evanescentní“. První výskyt tohoto pojmu je však na str. 7, proto by bylo vhodnější umístit vysvětlivku na str. 7. - Odmocninu ve vztahu 1.15 je lépe nazvat indexem lomu rozhraní dielektrika a kovu, nikoliv prostředí. - U čtvercových interferenčních struktur je často zmiňována tzv. hlavní diagonála, v práci ale není uvedeno, na základě čeho je jedna z uhlopříček čtvercové struktury považována za hlavní diagonálu. - U obrázků 1.6 a 1.7 chybí rozlišující označení (a), (b), v popisku obrázků a v textu je však na ně odkazováno. - Dále: znaménko dělení (obelus) použité pro označení rozsahu na str. 30, mezery za desetinnými čárkami na str. 15 a 31, číslovka „2“ ve vzorci oxidu křemičitého na str. 31 není dolním indexem. Uvedené nedostatky považuji jen za drobnosti a zcela objektivně zde mohu napsat, že z předloženého textu je jasně vidět, že student si osvojil množství fabrikačních, diagnostických a experimentálních technik a dospěl k velmi zajímavým a užitečným výsledkům. To vše navzdory omezením způsobeným koronakrizí. Práci tak hodnotím jako výbornou, tedy klasifikačním stupňem „A“.

eVSKP id 121590