RÝZNAROVÁ, A. Design městského motocyklu na elektrický pohon [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Křenek, Ladislav

Pro design je důležité i hodnocení designérských kvalit práce: řešení modelu - A, úroveň tvarové kultivace - A, barevnost navrženého designu – A, a grafická úprava výkresů - A. Svou závěrečnou práci zpracovala Adéla Rýznarová ve zcela nadstandardním rozsahu, kdy z průvodní zprávy je patrné, že věnovala maximální pozornost celé řadě podstatných funkčních, technických, ergonomických i estetických aspektů, které s řešenou prací souvisí. Do detailů propracovaný projekt přináší řadu originálních, výtvarných i vtipných technických řešení jako je například výškově stavitelné sedadlo. Celkové vizuální řešení motocyklu je sémanticky jasně ukotvené, logické a tvarově kultivované. Jediná připomínka směřuje subjektivně k finálnímu barevnému řešení, které mohlo být, dle mého soudu, možná odvážnější či atraktivnější. Diplomová práce splňuje všechny body zadání a obsahuje vlastní výsledky k tématu městského motocyklu na elektrický pohon.

Posudek oponenta

Surman, Martin

Bc. Adéla Rýznarová se ve své diplomové práci rozhodla řešit designérský návrh městského motocyklu na elektrický pohon. V úvodní části práce se autorka věnuje subjektivně vybrané současné světové produkci elektrických motocyklů v jí zvolené kategorii. Následuje obecná technická analýza elektromotocyklů, jejich vybraných komponentů, pohonných ústrojí, funkčních systémů a ergonomických parametrů. V dalších kapitolách autorka představuje podstatu a cíle své práce a prostřednictvím variantních návrhů genezi finálního řešení. Výsledný designérský návrh městského motocyklu na elektrický pohon působí poměrně kompaktně, robustně, ale poněkud bezemočně. Vizuální nesoulad spatřuji v nepřesvědčivé návaznosti vcelku atraktivní polygonálně tvarované vrchní části úložného prostoru a poněkud fádně působícího spodního krytování baterií s odlišnou koncepcí plošně geometrizovaného tvarosloví s diagonálními prolisy. Z ergonomického hlediska mám připomínku k nepříliš vhodně anatomicky tvarovanému sedlu a zejména k jeho vnitřní výškově stavitelné konstrukci limitující tloušťku čalounění, což pravděpodobně sníží pohodlí a uživatelský komfort hlavně při delší jízdě. Přestože je finální design elektromotocyklu inspirován současnou produkcí a nepřináší zásadní originalitu či vizuální inovaci, oceňuji autorčinu snahu o řešení problémů spojených s antropometrií, jako např. individuálně nastavitelné sedadlo a stupačky, nebo koncepci víceúčelového úložného prostoru apod. V posledních letech je stále více zřejmé, že nejen díky neustále pokračujícímu technickému vývoji, budoucnost většiny druhů dopravy neochvějně směřuje k elektromobilitě, a to s větší či menší mírou autonomie. Autorkou prezentované koncepční řešení elektromotocyklu je nepochybně aktuálním příspěvkem do současného celosvětového diskurzu, který je však pouze pokračováním dlouhé a strastiplné cesty, při které je nutno dořešit velké množství technických, provozně bezpečnostních a legislativních aspektů. Diplomová práce Bc. Adély Rýznarové je zpracována svědomitě a poskytuje čitateli poměrně komplexní a názornou orientaci v řešené problematice. Je koncipována logicky a přehledně, po formální stránce naplňuje rozsah a definované požadavky, a proto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 149421